Historie

Nový rok je doba, kdy spousta lidí hodnotí uplynulý rok a doufá, že ten nový bude lepší, než minulý. To je možná jeden z důvodů, proč vznikl pojem novoroční předsevzetí. Závazky, které si dáváme s tím, že je budeme plnit a díky ním se staneme lepší. Otázkou by mohlo být to, jak člověk na sebe dokáže být přísný a svým závazkům dostojí.

V této souvislosti mne napadá můj dávný rozhovor s Petrem, který je majitelem fitnescentra v Přelouči. Petr mi vyprávěl o tom kdy posilovna zaznamenává největší nárust v návštěvnosti. Tyto vlny jsou přesně se opakující rok co rok ve stejnou dobu. Klidně by se po nich daly pojmenovat měsíce. Je to obdobný proces stejně tak, jako květen má vazbu na to, že během toho měsíce většina rostlin kvete či v říjnu probíhá jelení říje.

Jeden z těchto měsíců by se mohl jmenovat do plavek. Posilovna zažívá příliv nových návštěvníků, kteří si měsíc před dovolenou uvědomí, že chtějí mít svalnaté tělo do plavek a proto přijdou do posilovny. Vetšinou po první svalové horečce či zjištění, že za měsíc nebudou vypadat jak Stalone, se na to vykašlou, protože své úsilí vzdají a přestanou cvičit.

Ten druhý měsíc by se mohl jmenovat právě novoročních předsevzetí. Začátkem nového roku je slušný nárůst těch, co začnou cvičit kvůli tomu, že si právě dali takové novoroční předsevzetí. To v posilovně bývá slušná tlačenice. Po měsíci ustane, protože málokdo vydrží plnit svá novoroční předsevzetí. Možná je na vině to, že je právě novoroční. Myslím si, že lidi, kteří se chtějí změnit, nečekají na nový rok, ale začnou jednat právě teď, každý den a vytrvají.

1. ledna 1984 mi bylo pět let. Můžu si jen představovat, jaká novoroční předsevzetí si dala ve svém osobním životě čtveřice nadšenců ve složení ing. Jan Valoušek, Jiří Hebelka, ing. Jiří Pola a Zdeněk Hakl. Každopádně díky kronice víme, že se v ten den sešli v Pustém žlebu a sestoupili do podzemí. Do jeskyně, která má pro ten den příznačný název - jeskyně Novoroční. Tato jeskyně byla objevena na Nový rok 1962 členy jeskyňářského kroužku Metra Blansko.

Věřím, že tato čtveřice nebyla první a ani poslední z těch, co prvního ledna využila Novoroční jeskyni k exkurzi. Takže by se dalo říct, že toho dne se nic až tak zvláštního nestalo. Jenže po návštěvě Novoroční jeskyně si tato čtveřice mužů dala své novoroční předsevzetí. Založit svou jeskyňářskou skupinu. Pro tuto myšlenku postupně získávali další příznivce. Takže bylo snadné vytrvat a dostát svému novoročnímu závazku.

1984 - začátek cesty

Dlaní stírám nepatrnou vrstvu prachu z pevných desek, které tvoří knihu, která v sobě ukrývá nelinkované listy o velikost A4. Každý list této kroniky je tichým vypravěčem příběhu naší skupiny. Je to kus historie, která je pečlivě zaznamenaná pomoci rukopisu, strojového písma, fotek, novinových výstřižků a mnoha dalších dobových dokumentů.

Při jejím otevření narazíme na první list, který lze pomyslně rozdělit na horní a dolní polovinu. V té horní části listu je napsána tenkou fixou jedna jediná oznamovací věta. Ač je to směsice několika čísel a slov, myslím si, že tato věta dokonale vystihuje a podtrhuje událost, díky které se začal psát příběh naší skupiny:

ÚV - ČSS ve smyslu § 7 odstavce - 4 stanov ČSS usnesením z 12. zasedání dne 6. 3. 1984, schvaluje ustanovení základní organizace ČSS - 6 - 20 Moravský kras.

Obr.: První list kroniky.

Na dolní části listu je 22 podpisů všech členů. Spousta podpisů je tak umělecky vyvedených, že není snadné rozluštit a vypsat všechny ty, kdo stáli u zrodu. Jsem rád, že jsou tam podpisy lidí, které potkávám i dnes v Moravském krasu. Tito lidé jsou součástí naší skupiny dlouhých jednatřicet let.

Není pochyb o tom, že ustanovení naší základní organice přinesl důvod pro radost, ale nelze popřít i skličující pocity, které tížily naše jeskyňářská srdce. Pomáhali jsme při výzkumech v mnoha jeskyních Moravského krasu. Poznali jsme mnoho míst a okusili jsme snad všechny možné podoby jeskyňaření. Přesto jsme se toulali v myšlenkách po své vlastní jeskyni, ve které jsme prováděli svůj výzkum. Jeskyně, která v ten okamžik byla pro nás beze jména a zcela nejasných proporcí. Důvod byl zcela prostý. Ač jsme jeskyňářská skupina, tak nemáme to zásadní. Přidělenou jeskyni, v níž bychom mohli provádět svůj vlastní výzkum.

Asi nejvýznamnějším datem tohoto roku byl 20. únor, kdy se uskutečnila v Blansku na Myslivně první výroční schůze a ustanovení nového výboru naší skupiny. Tento výbor byl zvolen ve složení: předseda Oldřich Štos, místopředseda ing. Jan Valoušek, jednatel Jiří Hebelka, hospodář ing.Jiří Pola, pokladník Miloš Mottl a revizor účtu Zdeněk Hakl.

Nový výbor si vzal osud skupiny opravdu k srdci a začal úplně znovu. Navazuje kontakty s vedením "Moravského krasu" a získává důvěru. Navštěvuje také ředitele "MK" ing. Janíčka za účelem vzájemné konzultace a stanovení základů spolupráce na další období.

Bylo nutné provést bezpečnostní školení, seznámit se s technikou, dozvědět se něco o problematice krasu, začít řešit finanční otázku skupiny a to hlavní, získat svou lokalitu, na které bychom mohli pracovat. Bylo nutno velké obětavosti hlavně členů výborů a vůbec všech, kteří měli zájem na úspěchu a oživení skupiny.

Na plné obrátky se rozbíhají akce naplánované výborem, který své členy skupiny písemně informuje o probíhajících a připravovaných akcích.

Problematiku krasu, nám velice poutavě přiblížil člen CHKO "Moravský kras" Pavel Glozar, který byl pozvaný na členskou schůzi. Nikdo z nás však netušil, že o čtyři měsíce později tragicky zahyne při průzkumu nově objevené jeskyně.

Foto: Příprava na výstup komínem do "Dantova Pekla" v Kateřinské jeskyni (Autor: Miloš Mottl).

Finanční stránku bylo třeba řešit urychleně a to formou brigád, kterých se v tomto roce uskutečnilo několik. Od sázení stromků v lese až po umývání oken na halách ČKD v Blansku.

Všechny problémy však nelze vyřešit v jednom roce, ale jedno je už jisté. ZO 6 -20 "Moravský kras" Blansko začalo dýchat a to byl základní předpoklad k další práci.

Tento rok je pro naši skupinu také význačný přidělením vyhlídnutých lokalit a schválením ředitelstvím "MK" na nich začít práce.

Zdeněk Hakl jako zástupce naší skupiny se účastní zahraniční výpravy, kterou pořádá skupina Tartaros do rumunské části oblasti Banát.

1986 - Konečně na svém

Dne 5. února 1986 se opět Na myslivně v Blansku koná výroční schůze. Dochází ke změnám ve výboru, který je předseda Oldřich Štos, místopředseda Jiří Hebelka, jednatel Miroslav Kolář, hospodář ing. Jiří Pola, pokladník Zdeněk Hakl a revizor účtu Miloš Mottl .

Tento rok skupina začíná konečně pracovat na své lokalitě, kterou je Divoký dóm ve Skleněných dómech. Buduje se telefon, natahují se hadice na čerpání sifónů. Každopádně každý, kdo si prošel cestu z Masarykova dómu až do "Divočiny" ví, že tato cesta není pohodová cesta, když si k tomu ještě člověk přimyslí čerpadlo či hadice, tak není divu, že někteří po tomto dobrodružství přestali mít chuť něco dál objevovat.

Foto: Amatérská jeskyně (Autor: Miloš Mottl).

V dubnu se koná brigáda v lese na přípravu kulatin na výdřevu v Divokém dómě. V květnu naše skupina získává oficiálně Skleněné dómy a tak nemusíme již pro vstup do jeskyně žádat zvláštní povolení. V květnu dopravujeme do Skleněných dómů taky mimo zraky návštěvníků kulatinu na výdřevu, kterou jsme v dubnu nachystali v lese. Jedná se přibližně o sto až sto dvacet kusů.

Meziskládka tohoto materiálu v první síni před krajním polosifónem. Pro mírnější účast na pracovních akcích je do Divokého dómu náročná a zdlouhavá.

Mimo to probíhají různá měření, čerpání vody tam i zpět, ale k žádným konkrétním výsledkům se nedostáváme.

30. srpna se koná výprava do Mikulova do jeskyně Na Turoldu a jejího okolí, kde nám společnost dělala ZO 6 -13.

V září několik našich členů jede na pozvání polských přátel do polské části Tater. Účelem této výpravy bylo navázaní kontaktů, vysokohorská turistika a návštěva některých jeskyní.

5 - 7 1986 pomáháme zajišťovat celostátní setkání klimatologů ve Slopskošošůvských jeskyních...