Mastný flek

Jeskyně Mastný flek se nachází v pravé straně Suchého žlebu. Vchod leží přímo ve dně žlebu asi 400m od Kateřinské jeskyně a asi 5 m od Ostrova u Macochy. Jeskyně byla objevená v letech 1950 – 1955 výzkumnou skupinou při organizaci Moravský kras. Dostala číslo 51A. Při novém číslování ji připadlo číslo 687. Přístupová, 40m dlouhá chodba ústí do Hlavního dómu. Z tohoto dómu vybíhá velké množství odboček. Nejdelší jsou tzv. Spodní patra (67m). Z dómu vybíhá i množství komínů z nichž nejvyšší z nich má výšku kolem 50m.. Jeskyně Mastný flek byla dlouhá léta v konzervaci (1955 – 1986).

V roce 1984 byla založená při organizaci Moravský kras nová speleologická skupina ZO ČSS 6 – 20. Tato organizace se začala zabývat jedním z posledních a největších problémů v Moravském krasu, problémem Vilémovicko-ostrovských vod. Jejím hlavním pracovištěm byly a jsou Skleněné dómy a horní patra Kateřinské jeskyně. V současné době se těžiště prací přesunulo na Ventarolu nad Kateřinskou jeskyni. V roce 1986 nám byla udělena výjimka na Mastný flek.

S jeskyní jsme měli dalekosáhlejší plány z nichž většinu se nám podařilo splnit. Plánovali jsme provedení kompletní dokumentace, průzkumu komínu, prolongaci koncového sifónu, dále pak průzkum Červené síňky a odbočky z Hlavního dómu. Na řadu se dostalo i vyčištění celé lokality od zbytků výdřevy, kabelů, láhví atd.

1986

V roce 1986 jsme se zaměřili především na důkladné prozkoumání celé lokality. Mezi naše první práce patří pokus o průstup za koncový sifon ve spodních patrech, bohužel neúspěšně. Jeskyně byla vystrojena lany a to přístupová cesta do Hlavního dómu (tzv. Tobogan) a propástka Průplachoviště z hlavního dómu do spodních pater.

1987

V roce 1987 bylo započato s vyklízení staré výdřevy a s vybudováním lepší přístupové cesty do Hlavního dómu. Byla vynesena téměř veškerá výdřeva, která pochází ze vstupu do Spodních pater. Prokopání přístupové cesty však dokončeno nebylo. Byl vyklizen jen nepatrný kousek u vstupních dveří. Důležitým úkolem nás pověřilo dokumentární oddělení organizace Moravský kras. Bylo nutné zmapovat Spodní patra. Na jediné mapě Mastného fleku (je z roku 1969) jsou totiž zakreslené velmi nepřesně. Celková délka až k sifónu je 67m a směr je zhruba východní.

1988

V tomto roce byla provedená kompletní fotodokumentace jednak na barevný, inverzní materiál AGFA a jednak na černobílý negativní fy ORWO. Fotodokumentace proběhla v několika etapách zabrala období asi 6-ti měsíců.

1989

Hlavní činností se v tomto roce přesunula do komínů. Podařilo se zdolat Ústřední komín v Hlavním dómu. Byl vylezen až do místa popsaného brněnskými horolezci. Ústřední komín vede podle všeho k povrchu, a proto nemá smysl pokračovat dále ve výzkumu. Další svoji činnost jsme obrátili na koncový sifón ve Spodních patrech. Příznivý vodní stav nám umožnil proniknout na druhou stranu. Spodní patra tu pokračují asi 4m dlouhou chodbičkou ukončenou úzkým trativodem. Při další exploraci byla již voda v normálu a sifón se stal tudíž neprůlezný. Nejvíce akcí zabralo vytěžení dna sifónu (3,5m x 0,4m x 0,3m).

1990

V tomto roce jsme především navázali na činnost z roku minulého. Byl to především průzkum komínů ve Spodních patrech. Jeden z nich (pod pracovním názvem Katčin) byl vylezený do výše 20m. Kde končí v sintrových nátecích. Pokračovaly také práce v koncovém sifónu. Začali jsme s těžením nánosů ze dna sifónu. Po několika akcích jsme však toto místo pro zvýšený vodní stav museli opustit.

V tomto roce jsme také pokračovali v čištění celé jeskyně. Většina zbývajícího nepořádku bylo vyneseno ven. Byl též zahájen průzkum odbočky hlavního dómu, který naznačil velkou nadějnost zamýšleného postupu dále.

Závěr

V tomto stručném přehledu vyplývá, že práce se v Mastném fleku pohnula hodně dopředu. Celkově bylo provedeno 53 stupů (vstupy, při kterých byla pouze kontrolována voda, netopýři nebo dozimetry se nezapočítávaly). Za uplynulých let byl Mastný flek téměř zbaven všeho nepořádku, pořádně zmapován a nezanedbatelné nejsou ani prolongační práce.

Výhled

Chceme pokračovat v dosavadním průběhu akcí. Tj zaměřit se na zbývající komíny, odbočky a dokončit očistu jeskyně. Za nový směr postupu jsme si zvolili chodbičku, kterou přitékají neznámé vody z masívu do přístupové chodby.

Poznámka na závěr

V současné době jeskyně Mastný flek je pod patronací skupiny ZO 6 – 21 Myotis, která si ji vyžádala od ZO 6 – 20 Moravský kras, jelikož jeskyně spadá do jejich zájmového území. Bohužel nejsou žádné indície o tom, že by zde byl na této lokalitě prováděn jakýkoliv výzkum.

Jeskyně Mastný flek se nachází v pravé straně Suchého žlebu. Vchod leží přímo ve dně žlebu asi 400m od Kateřinské jeskyně a asi 5 m od Ostrova u Macochy. Jeskyně byla objevená v letech 1950 – 1955 výzkumnou skupinou při organizaci Moravský kras. Dostala číslo 51A. Při novém číslování ji připadlo číslo 687. Přístupová, 40m dlouhá chodba ústí do Hlavního dómu. Z tohoto dómu vybíhá velké množství odboček. Nejdelší jsou tzv. Spodní patra (67m). Z dómu vybíhá i množství komínů z nichž nejvyšší z nich má výšku kolem 50m.. Jeskyně Mastný flek byla dlouhá léta v konzervaci (1955 – 1986).

 

V roce 1984 byla založená při organizaci Moravský kras nová speleologická skupina ZO ČSS 6 – 20. Tato organizace se začala zabývat jedním z posledních a největších problémů v Moravském krasu, problémem Vilémovicko-ostrovských vod. Jejím hlavním pracovištěm byly a jsou Skleněné dómy a horní patra Kateřinské jeskyně. V současné době se těžiště prací přesunulo na Ventarolu nad Kateřinskou jeskyni. V roce 1986 nám byla udělena výjimka na Mastný flek.

 

S jeskyní jsme měli dalekosáhlejší plány z nichž většinu se nám podařilo splnit. Plánovali jsme provedení kompletní dokumentace, průzkumu komínu, prolongaci koncového sifónu, dále pak průzkum Červené síňky a odbočky z Hlavního dómu. Na řadu se dostalo i vyčištění celé lokality od zbytků výdřevy, kabelů, láhví atd.

 

1986

V roce 1986 jsme se zaměřili především na důkladné prozkoumání celé lokality. Mezi naše první práce patří pokus o průstup za koncový sifon ve spodních patrech, bohužel neúspěšně. Jeskyně byla vystrojena lany a to přístupová cesta do Hlavního dómu (tzv. Tobogan) a propástka Průplachoviště z hlavního dómu do spodních pater.

 

1987

V roce 1987 bylo započato s vyklízení staré výdřevy a s vybudováním lepší přístupové cesty do Hlavního dómu. Byla vynesena téměř veškerá výdřeva, která pochází ze vstupu do Spodních pater. Prokopání přístupové cesty však dokončeno nebylo. Byl vyklizen jen nepatrný kousek u vstupních dveří. Důležitým úkolem nás pověřilo dokumentární oddělení organizace Moravský kras. Bylo nutné zmapovat Spodní patra. Na jediné mapě Mastného fleku (je z roku 1969) jsou totiž zakreslené velmi nepřesně. Celková délka až k sifónu je 67m a směr je zhruba východní.

 

1988

V tomto roce byla provedená kompletní fotodokumentace jednak na barevný, inverzní materiál AGFA a jednak na černobílý negativní fy ORWO. Fotodokumentace proběhla v několika etapách zabrala období asi 6-ti měsíců.

 

1989

Hlavní činností se v tomto roce přesunula do komínů. Podařilo se zdolat Ústřední komín v Hlavním dómu. Byl vylezen až do místa popsaného brněnskými horolezci. Ústřední komín vede podle všeho k povrchu, a proto nemá smysl pokračovat dále ve výzkumu. Další svoji činnost jsme obrátili na koncový sifón ve Spodních patrech. Příznivý vodní stav nám umožnil proniknout na druhou stranu. Spodní patra tu pokračují asi 4m dlouhou chodbičkou ukončenou úzkým trativodem. Při další exploraci byla již voda v normálu a sifón se stal tudíž neprůlezný. Nejvíce akcí zabralo vytěžení dna sifónu (3,5m x 0,4m x 0,3m).

 

1990

V tomto roce jsme především navázali na činnost z roku minulého. Byl to především průzkum komínů ve Spodních patrech. Jeden z nich (pod pracovním názvem Katčin) byl vylezený do výše 20m. Kde končí v sintrových nátecích. Pokračovaly také práce v koncovém sifónu. Začali jsme s těžením nánosů ze dna sifónu. Po několika akcích jsme však toto místo pro zvýšený vodní stav museli opustit.

 

V tomto roce jsme také pokračovali v čištění celé jeskyně. Většina zbývajícího nepořádku bylo vyneseno ven. Byl též zahájen průzkum odbočky hlavního dómu, který naznačil velkou nadějnost zamýšleného postupu dále.

 

Závěr

V tomto stručném přehledu vyplývá, že práce se v Mastném fleku pohnula hodně dopředu. Celkově bylo provedeno 53 stupů (vstupy, při kterých byla pouze kontrolována voda, netopýři nebo dozimetry se nezapočítávaly). Za uplynulých let byl Mastný flek téměř zbaven všeho nepořádku, pořádně zmapován a nezanedbatelné nejsou ani prolongační práce.

 

Výhled

Chceme pokračovat v dosavadním průběhu akcí. Tj zaměřit se na zbývající komíny, odbočky a dokončit očistu jeskyně. Za nový směr postupu jsme si zvolili chodbičku, kterou přitékají neznámé vody z masívu do přístupové chodby.

 

Poznámka na závěr

V současné době jeskyně Mastný flek je pod patronací skupiny ZO 6 – 21 Myotis, která si ji vyžádala od ZO 6 – 20 Moravský kras, jelikož jeskyně spadá do jejich zájmového území. Bohužel nejsou žádné indície o tom, že by zde byl na této lokalitě prováděn jakýkoliv výzkumJeskyně Mastný flek se nachází v pravé straně Suchého žlebu. Vchod leží přímo ve dně žlebu asi 400m od Kateřinské jeskyně a asi 5 m od Ostrova u Macochy. Jeskyně byla objevená v letech 1950 – 1955 výzkumnou skupinou při organizaci Moravský kras. Dostala číslo 51A. Při novém číslování ji připadlo číslo 687. Přístupová, 40m dlouhá chodba ústí do Hlavního dómu. Z tohoto dómu vybíhá velké množství odboček. Nejdelší jsou tzv. Spodní patra (67m). Z dómu vybíhá i množství komínů z nichž nejvyšší z nich má výšku kolem 50m.. Jeskyně Mastný flek byla dlouhá léta v konzervaci (1955 – 1986).
 

Jeskyně Mastný flek se nachází v pravé straně Suchého žlebu. Vchod leží přímo ve dně žlebu asi 400m od Kateřinské jeskyně a asi 5 m od Ostrova u Macochy. Jeskyně byla objevená v letech 1950 – 1955 výzkumnou skupinou při organizaci Moravský kras. Dostala číslo 51A. Při novém číslování ji připadlo číslo 687. Přístupová, 40m dlouhá chodba ústí do Hlavního dómu. Z tohoto dómu vybíhá velké množství odboček. Nejdelší jsou tzv. Spodní patra (67m). Z dómu vybíhá i množství komínů z nichž nejvyšší z nich má výšku kolem 50m.. Jeskyně Mastný flek byla dlouhá léta v konzervaci (1955 – 1986).
 
V roce 1984 byla založená při organizaci Moravský kras nová speleologická skupina ZO ČSS 6 – 20. Tato organizace se začala zabývat jedním z posledních a největších problémů v Moravském krasu, problémem Vilémovicko-ostrovských vod. Jejím hlavním pracovištěm byly a jsou Skleněné dómy a horní patra Kateřinské jeskyně. V současné době se těžiště prací přesunulo na Ventarolu nad Kateřinskou jeskyni. V roce 1986 nám byla udělena výjimka na Mastný flek.
 
S jeskyní jsme měli dalekosáhlejší plány z nichž většinu se nám podařilo splnit. Plánovali jsme provedení kompletní dokumentace, průzkumu komínu, prolongaci koncového sifónu, dále pak průzkum Červené síňky a odbočky z Hlavního dómu. Na řadu se dostalo i vyčištění celé lokality od zbytků výdřevy, kabelů, láhví atd.
 
1986
V roce 1986 jsme se zaměřili především na důkladné prozkoumání celé lokality. Mezi naše první práce patří pokus o průstup za koncový sifon ve spodních patrech, bohužel neúspěšně. Jeskyně byla vystrojena lany a to přístupová cesta do Hlavního dómu (tzv. Tobogan) a propástka Průplachoviště z hlavního dómu do spodních pater.
 
1987
V roce 1987 bylo započato s vyklízení staré výdřevy a s vybudováním lepší přístupové cesty do Hlavního dómu. Byla vynesena téměř veškerá výdřeva, která pochází ze vstupu do Spodních pater. Prokopání přístupové cesty však dokončeno nebylo. Byl vyklizen jen nepatrný kousek u vstupních dveří. Důležitým úkolem nás pověřilo dokumentární oddělení organizace Moravský kras. Bylo nutné zmapovat Spodní patra. Na jediné mapě Mastného fleku (je z roku 1969) jsou totiž zakreslené velmi nepřesně. Celková délka až k sifónu je 67m a směr je zhruba východní.
 
1988
V tomto roce byla provedená kompletní fotodokumentace jednak na barevný, inverzní materiál AGFA a jednak na černobílý negativní fy ORWO. Fotodokumentace proběhla v několika etapách zabrala období asi 6-ti měsíců.
 
1989
Hlavní činností se v tomto roce přesunula do komínů. Podařilo se zdolat Ústřední komín v Hlavním dómu. Byl vylezen až do místa popsaného brněnskými horolezci. Ústřední komín vede podle všeho k povrchu, a proto nemá smysl pokračovat dále ve výzkumu. Další svoji činnost jsme obrátili na koncový sifón ve Spodních patrech. Příznivý vodní stav nám umožnil proniknout na druhou stranu. Spodní patra tu pokračují asi 4m dlouhou chodbičkou ukončenou úzkým trativodem. Při další exploraci byla již voda v normálu a sifón se stal tudíž neprůlezný. Nejvíce akcí zabralo vytěžení dna sifónu (3,5m x 0,4m x 0,3m).
 
1990
V tomto roce jsme především navázali na činnost z roku minulého. Byl to především průzkum komínů ve Spodních patrech. Jeden z nich (pod pracovním názvem Katčin) byl vylezený do výše 20m. Kde končí v sintrových nátecích. Pokračovaly také práce v koncovém sifónu. Začali jsme s těžením nánosů ze dna sifónu. Po několika akcích jsme však toto místo pro zvýšený vodní stav museli opustit.
 
V tomto roce jsme také pokračovali v čištění celé jeskyně. Většina zbývajícího nepořádku bylo vyneseno ven. Byl též zahájen průzkum odbočky hlavního dómu, který naznačil velkou nadějnost zamýšleného postupu dále.
 
Závěr
V tomto stručném přehledu vyplývá, že práce se v Mastném fleku pohnula hodně dopředu. Celkově bylo provedeno 53 stupů (vstupy, při kterých byla pouze kontrolována voda, netopýři nebo dozimetry se nezapočítávaly). Za uplynulých let byl Mastný flek téměř zbaven všeho nepořádku, pořádně zmapován a nezanedbatelné nejsou ani prolongační práce.
 
Výhled
Chceme pokračovat v dosavadním průběhu akcí. Tj zaměřit se na zbývající komíny, odbočky a dokončit očistu jeskyně. Za nový směr postupu jsme si zvolili chodbičku, kterou přitékají neznámé vody z masívu do přístupové chodby.
 
Poznámka na závěr
V současné době jeskyně Mastný flek je pod patronací skupiny ZO 6 – 21 Myotis, která si ji vyžádala od ZO 6 – 20 Moravský kras, jelikož jeskyně spadá do jejich zájmového území. Bohužel nejsou žádné indície o tom, že by zde byl na této lokalitě prováděn jakýkoliv výzkum.
 

Webzine o tom, že na nevšední výpravu za dobrodružstvím není třeba jezdit tisíce kilometrů, ale mnohdy stačí přejít přes humna.