Ventarola

Ventarola na Chobotu
Nové objevy na Chobotu

Oldřich Štos, Speleofórum 91, str. 31 - 32

Členitý povrch na Chobotu tvoří skalní ostroh nad souběhem obou krasových žlebů - Suchého a Pustého. V nitru jeho masívu odpočívá již obnažená krása Kateřinské jeskyně se svými nebezpečnými horními patry a dalšími, jen tušenými prostorami. Do těchto míst jsme soustředili svou pozornost. Průchod veřejnosti přístupnou jeskyni, suťovým kuželem a vystrojenou vertikálou nebyl optimální. Vytipovali jsme některé známé a dosud opomíjené povrchové útvary, které svým charakterem napovídaly o možných souvislostech s horními pasážemi Kateřinské jeskyně. Překonat magický předěl, mohutný zával a obávaný "Danťák", to vše byly příliš smělé úvahy, mnohdy v rovině hypotetických úvah. Úzká puklina, spíše štěrbina v koncové části skalního ostrohu Chobotu nad Suchým žlebem proti Rytířské jeskyní lákala svým zimním dechem již mnohé předchůdce. Relativně odlehlá poloha v exponovaném svahu a úzký vstupní otvor však byly příčinou jen okrajového zájmu. Dne 30. března 1991 se podařilo Milanovi Prokopovi překonat vstupní úžinu ventaroly a po čtyřech metrech dosáhnout dna v podobě šikmé plošiny pokryté organickým spádem - listím, větvemi, humusem. Dno vstupní kolmé šachtice přechází vymodelovanou puklinovou chodbou širokou asi metr a vysokou 3 - 5 metrů ve sklonu 60° několika výškovými stupni a různými sklony (60°, 38°, 61° a 42°) až do komínů při celkové délce chodby asi 22 - 26 metrů. O den později 31. 3. 1991 se ke koncovému bodu průniku vrací dvojce Milan Prokop a Michal Šenkýř. Nejzazší místo bezmála svisle klesajícího komínu je nepříliš zaslepenou zasintrovanou zátkou. Po jejím odstranění se dvojce postupně spouští tři metry níže do volného prostoru...

Ventarola na Chobotu
Foto: Ventarola (autor: Andrea Pěkná).

Přivítal je horizontálně situovaný dóm s nepravidelným, podlouhlým půdorysem. Šíře až 11 m, délka prvním odhadem 18 - 22 metrů s bohatou, nebývale zachovalou krápníkovou výzdobou, typickou pro horní patra Kateřinské jeskyně. Objevená prostora dostala název "Ventarola" a je provedeno základní zaměření v podélné ose sever-jih. Severní pokračování Ventaroly je zaslepenou mohutným balvanitým závalem, nebudícím žádnou důvěru. Podlaha je pokrytá mnohde ostrou vápencovou drtí, zasintrovanými úlomky a četnými zbytky krápníkové hmoty.

Mapa Venatroly na Chobotě Moravský kras

5. dubna 1991 již provádějí Prokop, Šenkýř a Matuška prvotní fotodokumentaci a mapování. Částečným odklízením vápencové drtě se podaří plazením překonat suťový kužel a dosáhnout nové zadní síňky za žáštečným závalem. Pravá (s. a sv.) strana drží v přijatelné poloze pouze silou vůle zaklíněné bloky za boční stropní žebro. Síňka je bez výzdoby, na levé straně do ní ústí dva komíny s citelnými průvany. Pokračování v přímém směru se jeví neproveditelným. K objeveným prostorám připisujeme dalších 15metrů.

O týden později se snažíme proniknout na kloub průvanům, naznačujícím další pokračování ssz. směrem. Komíny směřují k povrchu a místy přecházejí v úzké, šikmo uložené plotny, jen obtížně průlezné.

Mapa jeskyně Ventarola na Chobutě

V průběhu měsíce května objevujeme dalších přibližně 20 metrů prostor, většinou v komínovitých pasážích. Práce pokračovaly i v červnu, vstupní otvor byl poněkud zvětšen a opatřen kovovou, jednoduchou uzamykatelnou zábranou proti nežádoucím vstupům. Za pomoci dalších členů skupiny Jirky Formánka a Standy Bajera byla pořízena kvalitnější fotodokumentace. K vstupnímu otvoru byl instalován dřevěný žebřík a jednoduchým způsobem byl vymezen koridor možného pohybu. Malý bambusový lesík, sintrové náteky, množství skeletů netopýrů, včetně kostry neznámého ptáka s nezvykle dlouhým zobákem, to vše vytváří potřebu zesílené ochrany a šetrného pohybu v celé prostoře. Pozdější, podrobnější zaměření již konkrétněji napovídá, že objevená prostora se nachází nad Hlavním dómem Kateřinské jeskyně a zřejmě komunikuje doposud neprokázaným způsobem s jeskyní Horní v Chobotu, případně i s jeskyní číslo 444. Prokázání dalších souvislostí bude zřejmě obtížné, poněvadž v cestě potřebného postupu je labilní zával. Jistou naději lze vkládat i do komínové pasáže, odbočující z levé strany zadní síňky. Mnohé napoví i chystané kouřové experimenty, další, dokonalejší zaměření na povrch a hlavně další průzkum v horních patrech Kateřinské jeskyně. Vzhledem k tomu , že přilehlé lokality jsou chráněným zimovištěm netopýrů, je nutné korigovat práce ve smyslu povolených výjimek a příkazů. Objevením "Ventaroly" byl učiněn opět malý krůček k poodhalení tajemství.


Fotogalerie


Pár fotek z kroniky

Objev jeskyně Venatola
Tyden u nás 23. 5. 1991 číslo 19, str. 3

Jeskyně Ventarola Moravský kras
Rovnost 21. 5. 1991 

Jeskyně Venntarola na Chobotu

13. 04. 1991 RNDr. Ivo Balák a Zdeněk Hasmanda rozšiřují vchod
Foto: 13. 04. 1991 RNDr. Ivo Balák a Zdeněk Hasmanda rozšiřují vchod


Foto: Shunt a původní vchod

Shunt o 30kilo mladší
Foto: Shunt o třicet kilo mladší. :D

 

Webzine o tom, že na nevšední výpravu za dobrodružstvím není třeba jezdit tisíce kilometrů, ale mnohdy stačí přejít přes humna.