Jeskynní živočichové

Uvrženi do hlubin říše věčné temnoty, bez možnosti na návrat na povrch, přizpůsobovali se novému prostředí po tisíce let. Jeskynní živočichové často patří k nejpodivuhodnějším stvořením matky přírody. Všeobecně se jim říká "troglobyti," a některé druhy jsou tak vzácné, že se skládají jen z několika málo jedinců žijících v jediné jeskyni.

Troglobyti se dělí na dvě skupiny: troglofaunu a stygofaunu. Do troglofauny patři živočichové, kteří v jeskyni obývají prostor nad hladinou podzemních vod. Do stygofauny tedy patří logicky živočichové, kteří žijí v jeskyni ve vodě. Živočichové jeskynní fauny se adaptovali na prostředí a jejich hlavní rysy jsou dobře vyvinuté smysly jako je sluch, hmat a čich. Na druhou stranu ztráta smyslu, který je v jeskyni nevyužitý a to zrak. Tito živočichové se vyznačují i nedostatkem pigmentace.

Troglobyti se dělí do tří kategorií: 

  • Troglofilové. Živočichové, kteří žijí v jeskyních podstatnou část života, ale jsou však schopní žít i mimo ně.

  • Troglobiontové. Živočichové, kteří v jeskyni tráví celý svůj život a nejsou schopní života mimo jeskyně.

  • Trogloxenové. Živočichové, kteří v jeskyni žijí krátkodobě. Jeskyni používají jako úkryt, zdroj obživy nebo k rozmnožování (např. netopýři).

Více info zde>>

Pár příkladů jeskynních živočichů :

  • Praménka Culverova (Antrobia culveri) je jeskynní šnek patřící do druhu sladkovodních šneků s  žábry a ulitou (průměr jeho ulity je asi 3 mm), vodní plží měkkýši. Praménka Culverova žije v jeskynním systému Tumbling Creek na jihu státu Missouri. Díky životu v úplné tmě jsou tito mlži slepí a nemají pigment. Podle některých dohadů se tento jeskynní šnek živí mikrofaunou vyskytující se v podzemních říčkách a potůčcích. V době jeho objevu (1971) bylo napočíítáno víc, jak 15.000 kusů, ale nedávný průzkum zjistil, že žije ne víc jak 40 kusů. Zdroj zde>>

Foto: Praménka Culverova (autor: David Ashley/ U.S. Fish and Wildlife Service/ Public Domain).

  • Macarát Jeskynní (Proteus Anguinus) je slepý obojživelník, který se v jeskynních vodách Dinarského krasu ve střední a jihovýchodní Evropě v oblasti povodí řeky Soči u Terstu, Itálie až jižního Slovinska, Chorvatska, jihozápadního Chorvacka a Hercegoviny.  Macarát Jeskynní je jední evropský druh čeledi macarátovitých a jediný jeskynní obratlovec, který žije v Evropě. Je taky občas nazýván jako "lidská ryba" (slovinsky: človeška Ribica a chorvatsky: čovječja Ribica), stejně jako "jeskynní mlok" či "bílý mlok", kvůli tomu, že jeho kůže barvou je podobná lidské kůži. Když je vystaven slunečnímu svitu, jeho kůže se zbarví do tmavé. Toto zvíře je nejpozoruhodnější pro jeho adaptací na život v naprosté tmě v jeskyni. Jeho oči jsou zakrnělé a slepé, ale ostatní smysly jako je čich a sluch má velmi dobře vyvinuté. Zdroj zde>>

Foto: Macarát Jeskynní (autor: Boštjan Burger / Wiki Commons/ CC License).

  • Pseudoškorpion ( Chelonethida), vypadají jako hybridní potomci pavouků a štírů, ale pseudoškorpion patří k pavoukovcům řádu pseudoškorpionů. I když ne všechny druhy pseudoškorpionů žijí v jeskyních, ale hodně druhů ano. Například, vědci nedávno objevili nový druh pseudoškorpiona s jedovatými klepety žijících hluboko v žulových jeskyních Yosemitského národního parku. Zdroj zde>>

  • Kauaiská jeskynní tarantule ( Adelocosa Anops) tato slepá osminohá dravá tarantule se vyskytuje v několika jeskyních nacházející se u města Koloa-Poipu v oblasti Kauai na Havajských ostrovech, a je známo jen šest populací. Tato tarantule byla poprvé zaznamenána v roce 1971. Nikde nebylo zdokumentováno více než 30kusů. Patří mezi nejvzácnější tvory na světě.  Zatímco jejich příbuzní žijící u povrchu mají velké oči, tento druh je zcela bez očí,  protože žije v naprosté tmě. Dosahuje délky těla asi 20 mm, je červenohnědý a zcela neškodný pro člověka. Jeho oblíbenou kořistí je kauaiský jeskynní korýš o kterém je známo, že existuje asi 90 jedinců. Zdroj zde>>

Foto: Kauaiská jeskynní tarantule (autor: Gordon Smith/ US Fish & Wildlife Service).

  • Jeskynní sekáč (Opilionida) je řádu pavoukovců, vyznačují se srostlou hlavohrudí a zadečkem a dlouhými končetinami. Zatímco mnoho druhů sekáčů žije na povrchu, jsou sekáči dobře přizpůsobení pro život v jeskyni a patří k jedněm z nejběžnějších druhů troglobytu. Zdroj zde>>

  • Halančíkovec ďábelský (Cyprinodon diabolis) tato vzácná rybka žije v jeskyni Devils Hole. Tato jeskyně se nachází v poušti zhruba 15 mil severovýchodně od osady Death Valley Junction, těsně za Kalifornsko Nevadskou hranicí. Uprostřed národního parku Death Valley. Tato rybka dorůstá asi 2,7 cm. A žije v jeskyní tůni, která obsahuje minerální vodu o teplotě asi 30 stupňů. Tato rybka se nevyskytuje nikde jinde na světě. V průběhu léta se zvětšuje populace ryby v jeskyni na 500 - 600 kusů, v průběhu zimy klesá s množstvím potravy na zhruba 200. Tato rybka přežila přes 22 000let. Zdroj zde>>

Foto: Halančíkovec ďábelský (autor: Nevada Fish & Wildlife Office).

  • Jeskynní rak (Orconectes australis) je vodní korýš, který žije trvale v podzemních vodních systémech.  Má řadu bizarních rysů, jenž mu umožňují, aby žil v podzemním světě. Tento rak má zakrnělý zrak, ale má výborně vyvinuté hmatové a čichové smysly. Tělo má bezbarvé a téměř průsvitné. Jeskynní rak patří mezi největší zvířata jeskynního vodního světa. Latinský název Orconectes je odvozen od latinského "Orco" což znamená "bůh podsvětí" a "nectes" znamená "plavec". Délka krunýře je 48 mm. Jeskynní rak je nejlepší ukázka adoptace na přežití v těžkých podmínkách v jeskynním ekosystému, kde je málo a nehybný vzduchu a extrémně málo zdrojů potravy. Což má za následek, že jeskynní raci mají extrémně pomalý metabolismus oproti jiným rakům. Tento pomalý metabolismus vede k pomalému růstu, nízké reprodukční činnosti a dlouholetému žití. Jeskynní rak se dožívá 19 až 50 let což je mimořádně dlouho oproti jiným rakům. Jeskynní rak se živí rybami a vodním hmyzem. Jeskynní rak se vyskytuje v amerických státech Alabamě a Tennessee. Kde žije v jeskynních sladkovodních řekách a jezerech a to buď ve vodě, nebo na břehu jezer a na jeskynních stěnách. Zdroj zde>>

  • Jeskynní brouk (Leptodirus hochenwartii) je z čeledi Leiodidae a jediný druh v rodu Leptodirus. Je pravým troglobytem, přizpůsobeným životu v podzemí a neschopným přežít mimo své přirozené prostředí. Jeho charakteristickými rysy jsou úzký hrudník, prodloužené nohy a tykadla, absence pigmentu a úplně zakrnělé oči. Avšak možná nejnápadnějším rysem jsou klenuté krovky, které mu dodávají kulovitý vzhled. Brouk žije převážně ve větších jeskyních, ve kterých teplota nepřekračuje 12 °C. Tento jeskynní brouk byl poprvé nalezen v roce 1831. Doposud je o jeskynním brouku známo jen málo. Podle poznatků jeho potrava jsou těla různých jeskynních zvířat a jiný organický materiál.  Způsob života jeskynního brouka je velká neznámá. Vyskytuje se ve Slovinsku, Chorvatsku a Itálii. Zdroj zde>>

Foto: Jeskynní brouk (autor: Yerpo/ Wiki Commons/ CC License).

  • Tetra mexická ( Astyanax mexicanus) jsou malé sladkovodní rybky, které žijí ve sladkých vodách subtropického pásu. Tetra mexická je oblíbená pro akváristiku. Jeskynní forma mexické tetry se liší od běžné mnoha znaky jako je nepigmentovaná kůže, mají lepší čichové smysly, protože mají chuťové pohárky po celé své hlavě a taky tím, že dokáže uložit čtyřikrát více zdrojů energie jako jsou tuky a tím efektivně využít nepravidelný přísun potravin. Jeskynní Tetra má zakrnělé oči, ale za to se dobře orientuje díky čichu a hmatu. Zdroj zde>>

Foto: Tetra mexická (autor: JohnstonDJ/ Wiki Commons/ CC License).

  • Mločík studňový (Eurycea rathbuni) je vzácný obojživelník. Má krvavě červené vnější žábra pro absorpci kyslíku z vody. Mločík v dospělosti dosahuje délky 13 cm. Jako většina troglobytů ztratil svůj zrak. Jeho strava se odvíjí podle toho, co mu voda přinese do jeskyně. Mohou to být slepé krevety (Palaemonetes antrorum), hlemýždi, a korýši. Výskyt byl zaznamenán v sedmi lokalitách. V systému Purgatory Creek a podél San Marcos Fault nedaleko San Marcos. Dospělí a larvy jsou dobře přizpůsobeni pro život ve vodách v jeskyních a většinou pravděpodobně obývají hloubky, které jsou těžko dostupné pro výzkum. Tento živočich byl poprvé nalezen v roce1895 ve studni, která měla hloubku 58 metrů. Zdroj zde>>

Foto: Mločík studňový (autor: Joe N. Fries/ U.S. Fish and Wildlife Service).


Upozornění (speciálně pro anonymní chytrolíny): Naším posláním není jen andrenalin v podzemí a machrování o tom kdo má lepší světlo, ale i přinášet informace o jeskynním světě. Za tímto účelem vznikl tento článek, protože o jeskynních živočiších toho moc v češtině není. Nejedná se o žádnou vědeckou práci. Jde čistě o upozornění na zahraniční zdroje, kde lze o této tematice dohledat více.