O nás

Verze 2.016

Naše ZO 6-20 Moravský kras je základní organizace České speleologické společnosti (ČSS). Naším cílem je objevování, průzkum, výzkum a dokumentace krasových jevů. Snažíme se rozluštit tajemství ukryté v podzemí v severní části Moravského krasu.

V součastné době náš hlavní výzkum probíhá ve dvou jeskyních. V jeskyni Matalova Vymodlená, která se nachází v Hradském žlebu a v sondě Elfí domeček, který se nachází na Macošsko-kateřinské náhorní rovině.

S nadsázkou se dá říct, že naše organizace je rozdělena do tří podskupin.

První skupina se zaměřuje na výzkum v sondě Elfí domeček, kde se snaží dostat z povrchu do neznámých prostorů nad Kateřinskou jeskyní, kde jasný proud vzduchu proudící z podzemí určuje směr pokračování sondy. Nedávný plynový pokus prokázal propojení s Kateřinskou jeskyní. Jelikož tato sonda se nachází v národní přírodní rezervaci Vývěr Punkvy, tak máme vyjímkou umožněné práce jen v podzimním a zimním období.

Druhá skupina se zaměřuje na rekognoskaci přitokové Ztracené chodby, která se nachází v horní části jeskyně Matalova Vymodlená.

Třetí skupina má své pracoviště v dolních patrech jeskyně Matalova Vymodlené. Jelikož se jedná o náročnější charakter pracoviště, tak tyto pracoviště nejsou pro každého. Navíc občasný přítok vody do jeskyně nám nekompromisně určuje dobu kdy a kde se bude pracovat. Nicméně i přes někdy tvrdou lopotu se nám zatím daří tuto část jeskyně každým rokem prodloužit o několik desítek metrů. Letos v květnu se nám povedlo proniknout v chodbě Pod meandry do dalšího pokračování, které má přibližně osm metrů a končí na vodě.

Nicméně i když každý z nás má svoji oblíbenou skupinu a pracoviště, není problém se dle potřeby sloučit a vypomoct na konkrétním pracovišti jako jeden tým.

Nelze opomenout fakt, že na výzkumu spolupracují někteří členové dalších ZO jako například ZO Babická speleologická skupina, Topas, Býčí skála, Speleohistorický klub Brno či Tartaros, ale i naši příznivci, kteří stojí zcela mimo Českou speleologickou společnost.

Mimo výzkum v naších jeskyních se občas vydáme i na jeskyňářské i nejeskyňářské vypravy za poznáním mimo Moravský kras. Z mnohých bych mohl zmínit třeba letošní výpravu na Malou Fatru, Plavecký kras či Podyjí - Thayatal.
 


Historie

Úvod

Nový rok je doba, kdy spousta lidí hodnotí uplynulý rok a doufá, že ten nový bude lepší, než minulý. To je možná jeden z důvodů, proč vznikl pojem novoroční předsevzetí. Závazky, které si dáváme s tím, že je budeme plnit a díky ním se staneme lepší. Otázkou by mohlo být to, jak člověk na sebe dokáže být přísný a svým závazkům dostojí. 

V této souvislosti mne napadá můj dávný rozhovor s Petrem, který je majitelem fitnescentra v Přelouči. Petr mi vyprávěl o tom kdy posilovna zaznamenává největší nárust v návštěvnosti. Tyto vlny jsou přesně se opakující rok co rok ve stejnou dobu. Klidně by se po nich daly pojmenovat měsíce.  Je to obdobný proces stejně tak, jako květen má vazbu na to, že během toho měsíce většina rostlin kvete či v říjnu probíhá jelení říje.

Jeden z těchto měsíců by se mohl jmenovat do plavek. Posilovna zažívá příliv nových návštěvníků, kteří si měsíc před dovolenou uvědomí, že chtějí mít svalnaté tělo do plavek a proto přijdou do posilovny. Vetšinou po první svalové horečce či zjištění, že za měsíc nebudou vypadat jak Stalone, se na to vykašlou, protože své úsilí vzdají a přestanou cvičit.

Ten druhý měsíc by se mohl jmenovat právě novoročních předsevzetí. Začátkem nového roku je slušný nárůst těch, co začnou cvičit kvůli tomu, že si právě dali takové novoroční předsevzetí. To v posilovně bývá slušná tlačenice. Po měsíci ustane, protože málokdo vydrží plnit svá novoroční předsevzetí. Možná je na vině to, že je právě novoroční. Myslím si, že lidi, kteří se chtějí změnit, nečekají na nový rok, ale začnou jednat právě teď, každý den a vytrvají.

1. ledna 1984 mi bylo pět let. Můžu si jen představovat, jaká novoroční předsevzetí si dala ve svém osobním životě čtveřice nadšenců ve složení ing. Jan Valoušek, Jiří Hebelka, ing. Jiří Pola a Zdeněk Hakl. Každopádně díky kronice víme, že se v ten den sešli v Pustém žlebu a sestoupili do podzemí. Do jeskyně, která má pro ten den příznačný název - jeskyně Novoroční.  Tato jeskyně byla objevena na Nový rok 1962 členy jeskyňářského kroužku Metra Blansko.

Věřím, že tato čtveřice nebyla první a ani poslední z těch, co prvního ledna využila Novoroční jeskyni k exkurzi. Takže by se dalo říct, že toho dne se nic až tak zvláštního nestalo. Jenže po návštěvě Novoroční jeskyně si tato čtveřice mužů dala své novoroční předsevzetí. Založit svou jeskyňářskou skupinu. Pro tuto myšlenku postupně získávali další příznivce. Takže bylo snadné vytrvat a dostát svému novoročnímu závazku.

1984 - začátek cesty

Dlaní stírám nepatrnou vrstvu prachu z pevných desek, které tvoří knihu, která v sobě ukrývá nelinkované listy o velikost A4. Každý list této kroniky je tichým vypravěčem příběhu naší skupiny. Je to kus historie, která je pečlivě zaznamenaná pomoci rukopisu, strojového písma, fotek, novinových výstřižků a mnoha dalších dobových dokumentů.

Při jejím otevření narazíme na první list, který lze pomyslně rozdělit na horní a dolní polovinu.  V té horní části listu je napsána tenkou fixou jedna jediná oznamovací věta. Ač je to směsice několika čísel a slov, myslím si, že tato věta dokonale vystihuje a podtrhuje událost, díky které se začal psát příběh naší skupiny:

ÚV - ČSS ve smyslu § 7 odstavce - 4 stanov ČSS usnesením z 12. zasedání dne 6. 3. 1984, schvaluje ustanovení základní organizace ČSS - 6 - 20 Moravský kras.

Na dolní části listu je 22 podpisů všech členů. Spousta podpisů je tak umělecky vyvedených, že není snadné rozluštit a vypsat všechny ty, kdo stáli u zrodu. Jsem rád, že jsou tam podpisy lidí, které potkávám i dnes v Moravském krasu. Tito lidé jsou součástí naší skupiny dlouhých jednatřicet let.

 

Obr.: První list kroniky.

Není pochyb o tom, že ustanovení naší základní organice přinesl důvod pro radost, ale nelze popřít i skličující pocity, které tížily naše jeskyňářská srdce. Pomáhali jsme při výzkumech v mnoha jeskyních Moravského krasu. Poznali jsme mnoho míst a okusili jsme snad všechny možné podoby jeskyňaření. Přesto jsme se toulali v myšlenkách po své vlastní jeskyni, ve které jsme prováděli svůj výzkum.  Jeskyně, která v ten okamžik byla pro nás beze jména a zcela nejasných proporcí. Důvod byl zcela prostý. Ač jsme jeskyňářská skupina, tak nemáme to zásadní. Přidělenou jeskyni, v níž bychom mohli provádět svůj vlastní výzkum.

1985 - Stavění se na vlastní nohy

Asi nejvýznamnějším datem tohoto roku byl 20. únor, kdy se uskutečnila v Blansku na Myslivně první výroční schůze a ustanovení nového výboru naší skupiny. Tento výbor byl zvolen ve složení: předseda Oldřich Štos, místopředseda ing. Jan Valoušek, jednatel Jiří Hebelka, hospodář ing.Jiří Pola, pokladník Miloš Mottl a revizor účtu Zdeněk Hakl.

Nový výbor si vzal osud skupiny opravdu k srdci a začal úplně znovu. Navazuje kontakty s vedením "Moravského krasu" a získává důvěru. Navštěvuje také ředitele "MK" ing. Janíčka za účelem vzájemné konzultace a stanovení základů spolupráce na další období.

Bylo nutné provést bezpečnostní školení, seznámit se s technikou, dozvědět se něco o problematice krasu, začít řešit finanční otázku skupiny a to hlavní, získat svou lokalitu, na které bychom mohli pracovat. Bylo nutno velké obětavosti hlavně členů výborů a vůbec všech, kteří měli zájem na úspěchu a oživení skupiny.

Na plné obrátky se rozbíhají akce naplánované výborem, který své členy skupiny písemně informuje o probíhajících a připravovaných akcích.

Problematiku krasu, nám velice poutavě přiblížil člen CHKO "Moravský kras" Pavel Glozar, který byl pozvaný na členskou schůzi. Nikdo z nás však netušil, že o čtyři měsíce později tragicky zahyne při průzkumu nově objevené jeskyně.

Foto: Příprava na výstup komínem do "Dantova Pekla" v Kateřinské jeskyni (Autor: Miloš Mottl).

Finanční stránku bylo třeba řešit urychleně a to formou brigád, kterých se v tomto roce uskutečnilo několik. Od sázení stromků v lese až po umývání oken na halách ČKD v Blansku.

Všechny problémy však nelze vyřešit v jednom roce, ale jedno je už jisté. ZO 6 -20 "Moravský kras" Blansko začalo dýchat a to byl základní předpoklad k další práci.

Tento rok je pro naši skupinu také význačný přidělením vyhlídnutých lokalit a schválením ředitelstvím "MK" na nich začít práce.

Zdeněk Hakl jako zástupce naší skupiny se účastní zahraniční výpravy, kterou pořádá skupina Tartaros do rumunské části oblasti Banát.

1986 - Konečně na svém

Dne 5. února 1986 se opět Na myslivně v Blansku koná výroční schůze. Dochází ke změnám ve výboru, který je předseda Oldřich Štos, místopředseda Jiří Hebelka, jednatel Miroslav Kolář, hospodář ing. Jiří Pola, pokladník Zdeněk Hakl a revizor účtu Miloš Mottl .

Tento rok skupina začíná konečně pracovat na své lokalitě, kterou je Divoký dóm ve Skleněných dómech. Buduje se telefon, natahují se hadice na čerpání sifónů. Každopádně každý, kdo si prošel cestu z Masarykova dómu až do "Divočiny" ví, že tato cesta není pohodová cesta, když si k tomu ještě člověk přimyslí čerpadlo či hadice, tak není divu, že někteří po tomto dobrodružství přestali mít chuť něco dál objevovat. 

V dubnu se koná brigáda v lese na přípravu kulatin na výdřevu v Divokém dómě. V květnu naše skupina získává oficiálně Skleněné dómy a tak nemusíme již pro vstup do jeskyně žádat zvláštní povolení. V květnu dopravujeme do Skleněných dómů taky mimo zraky návštěvníků kulatinu na výdřevu, kterou jsme v dubnu nachystali v lese. Jedná se přibližně o sto až sto dvacet kusů. 


Foto: Amatérská jeskyně (Autor: Miloš Mottl).

 

Meziskládka tohoto materiálu v první síni před krajním polosifónem. Pro mírnější účast na pracovních akcích je do Divokého dómu náročná a zdlouhavá. 

Mimo to probíhají různá měření, čerpání vody tam i zpět, ale k žádným konkrétním výsledkům se nedostáváme. 

30. srpna se koná výprava do Mikulova do jeskyně Na Turoldu a jejího okolí, kde nám společnost dělala ZO 6 -13. 

V září několik našich členů jede na pozvání polských přátel do polské části Tater. Účelem této výpravy bylo navázaní kontaktů, vysokohorská turistika a návštěva některých jeskyní. 

5 - 7 1986 pomáháme zajišťovat celostátní setkání klimatologů ve Slopskošošůvských jeskyních..

1987 - V plném proudu

Po nalistování roku 1987 hned čtenář narazí na oznámení o konání výroční schůze a seznam členů. Pro zajímavost v tomto roce Zo 6 - 20 Moravský kras měla dvacet řádných členů a čtyři čekatele. 

Na další stránce je černou fixou napsaná a podtržená věta, která stručně vystihuje tento rok: Začali jsme makat, konec vycházek a exkurzí....a hned pod tímto nadpisem jsou vypsané pracovní akce, které jen tuto větu potvrzují. 

Pracovní akce se datují již od 9. ledna, kdy je započato s výdřevou v Divokém dómu. Dále se pracuje na instalaci čerpadla u 1. polosifonu. Provádí se první solidní fotodokumentace. Instaluje polní telefon. Zhotovuje se žebřík do šachty. Čerpá. 


Foto: Hospodářská akce na starém hradě v Boskovicích. 

Mimo práce v jeskyni jsou prováděny i hospodářské akce. Jednou z nich jsou úklidové a pomocné práce v jeskyni Balcarka anebo dvě víkendové akce v září v areálu starého hradu v Boskovicích. Zde bylo prováděno odstraňování náletových dřevin, demontáž starého lešení, úklidové práce, čištění studny, její průzkum a dokumentace. 

14. - 23. srpna se koná výprava na Roháče. 

V září a v říjnu se buduje vstupní zábrana do Skleněných dómu, protože byl zjištěn vstup nepovolané osoby a bohužel poškození výzdoby. 

Na podzim je prováděna fotodokumentace Procházkovy chodby v Sloupskošošovských jeskyních a taky v Netopýřích jeskyních. Další fotodokumentace mapuje stav poškození po anonymním vstupu. 

Déle se měří stavy vody, před dlouhodobým vypouštění říčky Punkvy. 

V jeskyni č. 687 Mastný flek je prováděna fotodokumentace, likvidace staré výdřevy a kontrola stavu vody.

Po vypuštění Punkvy je prováděno potřebné opatření, aby se dalo do Pohádkového dómu vstoupit suchou nohou.

Mimo jeskynní aktivity absolvují naši členové odbornou exkurzi Pustým žlebem se zaměření na ochranu krasové krajiny včetně odborného výkladu pracovnice CHKO MK Heleny Matyškové. 

Provádíme fotodokumentaci suchého koryta Punkvy na vodní plavbě.

Vtipná je v kronice zmínka o Jiřím Moučkovi, který se došel podívat na konstrukci výdřevy. Při pohledu do vykutané šachty prohlásil něco o japonských kamikadze a opustil pracoviště.

V Kateřinské jeskyni měníme žebřík do horních pater. Likvidujeme stará lana a instalujeme nová. 

Průzkum Větrné jeskyně. Objev dalších komínů nad hliněnou zátkou. Upevnění lana do Brandsttaterova komínu.

 

Pokračování příště...

---

Zpracovál podle skupinové kroniky Libor Budík. Postupně budou přidávány další díly z historie skupiny.

1985 - Stavění se na vlastní nohy

Asi nejvýznamnějším datem tohoto roku byl 20. únor, kdy se uskutečnila v Blansku n