2014

 Prosinec

Datum:   

28. 12. 2014 – 30. 12. 2014  a 1.1.2015

Účastníci:

Neděle: Milan Hnízdo a Libor Budík.
Pondělí: Milan Hnízdo a Libor Budík. 
Úterý: Milan Hnízdo a Libor Budík.
Čtvrtek: Milan Hnízdo a Libor Budík.




 
Pracoviště: Matalova Vymodlená

Počasí:


 

Neděle: jasno - 10°C 
Pondělí: polojasno - 5°C 
Úterý: polojasno - 6 °C 
Čtvrtek : zataženo 0°C

Doba trvání: 

 

Neděle: 17:00 - 18:00 
Pondělí: 12:30 - 14:00 
Úterý: 11:30 - 13:00 
Čtvrtek:16:45 - 18:00
Přímý odkaz: zo620mk.webnode.cz/archiv-akci/a2014/#kr
 

 

Všechny čtyři na jeskyni Matalova Vymodlená se odehrály ve stejném duchu. Snažili jsme se postupně zvyšovat strop v sondě pod Osmdesátkou. Vyvezli jsme 17 koleček materiálu ven na deponii. Celkově upravená chodba má čtyři metry.

Mimo to se zastavil v neděli Kuba na návštěvu, aby udělal pár fotek v jeskyni Michálce (fotogalerie zde>>). Jinak jsme si užívali zimy v Krasu pro různé povrchovky a návštěvy ostatních skupin.

 


 

Datum:   

27. 12. 2014

Účastníci:

Milan Hnízdo, ing. Jiří Pola, Lišák, Jakub Šlimec, Libor Budík a ing. Iva Křenovská.

 
Pracoviště: Skleněné dómy

Počasí:

polojasno  - 7°C  

Doba trvání: 

10:45 - 14:00

Přímý odkaz: zo620mk.webnode.cz/archiv-akci/a2014/#SD1
 

 

Po přežití vánočních svátků jsme se opět vydali do Moravského krasu. Tentokrát jsme se nesešli na základně, ale před Punkevní jeskyní. Naším cílem je návštěva Skleněných dómů. Chceme se po letech podívat na naše pracoviště a zvážit možnosti dalších prací. Taky udělat pár kvalitních fotek pro náš web, kde cítím jejich značnou absenci. Fotografického přístroje se chopil Kuba.

Po organizování a dohadování o tom, kdo půjde, a jak se dostaneme do Masarykova dómu, nakonec vyjíždí loďka z přístaviště číslo 3 pod patronací Amíka do přístaviště číslo 2. Po připlutí do dvojky nás trochu zaskočily chybějící rošty na přístavišti, ale naštěstí tam zůstaly traverzy a tak se můžeme přesunout do Masarykova dómu. 

Po oblečení do overalu nám již nebrání nic, abychom opustili betonové chodníčky a vydali se cestou, která vede z Masarykova dómu do Skleněných dómů. Cestou, které si všimne nejeden návštěvník a zatouží se po ní vydat, aby se dozvěděl, co je skryto v útrobách jeskyně před zraky běžných návštěvníkům.

Naše šestičlenná skupina v čele nejznalejšího borce Amíka, který zde při výzkumech strávil spoustu času, se vydává touto cestou k cíli, jenž představuje rozměrný dóm jménem Katedrála.  Cestou nám Amík ukazuje jednotlivá pracoviště, na kterých naše skupina v minulosti pracovala. Místy nás na cestě překvapuje vysoká hladina nejednoho polosifonu, ale určitě to pro naši výpravu neznamená překážku, kvůli které bychom nepokračovali dál.

 

Foto: Skleněné Dómy (autor: Jakub Šlimec)


Ještě poslední přebrodění zaplavené chodby a jsme v Katedrále Moravského krasu, jenž lze vnímat jako odměnu za letité úsilí v Divokém dómu. Náročná práce v Divokém dómu se jevila po vyhloubení asi dvanáctimetrové šachty jako zbytečná. Stačilo nevzdat se obrátit své úsilí jiným směrem. V květnu 1989 paprsky ze svítilen prostoupily prostory, které byly doposud zahalené v absolutní tmě.

Příběh o marném hloubení šachty v Divočině mi připomíná naši snahu, kterou jsme vynaložili při kopání v jeskyni Vymodlená v sondě pod stropním korýtkem. Naše snaha, kterou jsme vynaložili při práci v této sondě se ukázala jako zbytečná, protože sonda vyústila v neprůleznou puklinu. I ti největší optimisté v hloubi duše zapochybovali. Nakonec stačilo nevzdat se a zkusit to znovu. Od objevů Osmdesátky nás dělilo jen pár metrů, ale v jiné části jeskyně. Na mysl vyvstávají slova, jenž napsal Paulo Coelho v knize Alchymista:  "Nejtemnější chvíle nastává vždy před úsvitem." Možná nás jen Vesmír zkouší, jestli si zasloužíme dosáhnout na náš cíl a v cílové rovině nám pošle do cesty překážku. Překážku, která nás má donutit zapochybovat o své cestě. Překážku, která ukáže, jestli se vzdáme v cílové rovině anebo to, jestli jsme hodni dosáhnout svého cíle.

V katedrále jsme se chvilku zdrželi. Amík, Libor a Ivča se jdou podívat na stav sondy, která se nachází na jihozápadním úpatí stěny dómu. Bohužel, dostali se jen k žebříku, protože je staví vysoká hladina vody v dolní chodbě. Nikdo z naší expedice nepochybuje o tom, že Katedrála neodkryla všechna svá tajemství.

Teď již následuje cesta zpět. Nespěcháme. Není kam. Jako poslední jde Kuba, který pomoci svého foťáku se snaží zvěčnit do SD karty aspoň zlomek z této nádherné podzemní scenerie. Libor, který nedávno koupil oba díly Absolonova Moravského krasu, popisuje Ivči průběh objevování Skleněných dómů skupinou profesora Absolona. Při pohledu na dech beroucí čirou sintrovou výzdobu Skleněných dómů se nikdo nemůže divit, že Karel Divíšek, který 13. listopadu 1921 stanul jako první ve Skleněných dómech, byl přesvědčen o tom, že se ocitl uvnitř ledové jeskyně.

 

Foto: Punkevní jeskyně - Anděl (autor: Jakub Šlimec)

 

Po návratu do Masarykova dómu sundáváme ze sebe špinavé a promočené věci a strojíme se do civilu, abychom mohli zase vstoupit na betonový chodníček, po kterém ročně projde kolem dvou stovek tisíc turistů. Po přelezení traverz sedáme nazpět do lodiček a jedeme do přístaviště číslo 3. Venku na nás čeká nelítostný mráz.

Loučíme se s Amíkem a zbytek si jde projít ještě Punkevní jeskyni. Kde cestou postupně potkáváme části výpravy ze ZO Topas, kteří se vydali na průzkum Punkevní jeskyně a jí přilehlých jeskyní. Na dně Macochy nás dožene Jirka Kunc, který nám vypráví své poznatky z dnešního dne a meditujeme nad možností navázat na výzkum ve Skleněných dómech.

Jirka sděluje, že má loďku v přístavišti číslo 1 a když počkáme než se převleče do civilu, tak nás sveze vodní cestou. Tuto možnost vítáme.  Krátce na to již nasedáme do lodičky a plujeme až do přístaviště číslo 3.

Venku se loučíme a každý jde svou cestou. Někteří jedou domů.  Jiní zase mají před sebou týden v Krasu. To je ale již jiný příběh. :)

--------

Fotogalerie: zo620mk.webnode.cz/fotogalerie/sklenene-domy/

 


 

 

Datum:   

21. 12. – 22. 12. 2014

Účastníci:

Sobota: Olda Štos, ing. Jirka Pola, ing. Jirka Kunc a Milan Hnízdo.
Neděle: Jan Ryček,  Matouš Ryček a Milan Hnízdo.

 
Pracoviště: Matalova Vymodlená.

Počasí:
 

Sobota: skoro jasno +3°C   
Neděle: skoro jasno +1°C

Doba trvání:  
 

Sobota: 10:45 - 12:15
Neděle: 14:00 - 16:30

Přímý odkaz: zo620mk.webnode.cz/archiv-akci/a2014/#tyden51
 

 

Sobota: Dnes jsme se rozdělili na dvě skupiny. První skupinu tvořil Jirka a Olda. Druhou Milan a Amík. 

První skupina šla do Slunovratu přeměřit koncentraci CO2 pomoci trubiček. Výsledky moc nepotěšily. V chodbě Slunovratu byly naměřeny  dvě procenta, u meandrů tři procenta a u komína Šikmá šachta čtyři procenta. Takže jím se komplikuje jakákoliv pracovní akce tam dole.

Druhá skupina na čelbě ve Ztracené chodbě. Po značné námaze se jim povedlo postoupit asi o deset centimetrů.  Materiál byl deponován na mezideponii v Malém dómku.

Pak dorazila první skupina do Malého dómku. Olda naplnil kýbl a odnesl ho na základnu jako symbolický poslední kýbl. Na základně pak probíhala akce Poslední kýblík.

Neděle: Dnes Milan, Matouš a Honza upravovali profil v sondě pod Osmdesátkou. Bylo vyvezeno 15 koleček natěženého materiálu z jeskyně. A upravil se profil o délce 2,2 metru, takže celková délka upraveného profilu v sondě pod Osmdesátkou činí 3,5 metru.

 

--------

Foto: Měřící trubičky (autor: Jirka Kunc).

 


 

 

Datum:   

6. 12. – 7. 12. 2014

Účastníci:

Sobota: Ing. Jiří Kunc, Libor Budík  a Milan Hnízdo.
Neděle: Milan Hnízdo a Libor Budík.

 
Pracoviště: Matalova Vymodlená.

Počasí:
 

Sobota: zataženo +3°C    
Neděle: zataženo +2°C 

Doba trvání:  
 

Sobota: 10:30 - 14:15 
Neděle: 9:00 - 11:30

Přímý odkaz: zo620mk.webnode.cz/archiv-akci/a2014/#tyden49
 

 

Sobota:  Nejprve Jirka pomoci vrtačky a kotev upevnil pomocné žebříky v prolezu do Slunovratu. Libor se šel podívat na stav hladiny v Sysifově jezírku. Bylo plné a hladina v koncovém bodě jeskyně nastoupala o tři a půl centimetru.  Na stupnici 27 centimetrů.

Pak Libor nabral potřebné nářadí do speleovaku a vylezl k trativodu na konci komína Šikmá šachta. Přibližně po hodině se mu povedlo upravit prostor prvním okně za skalním mostem tak, aby se mu povedlo proplazit k dalšímu oknu, 

které brání v průlezu. Proto se jej snažil rozšiřovat. Podle jeho střízlivého odhadu toto okno je poslední místo, které brání v průlezu  pokračovat dál.

Práce to není nikterak snadná, protože všudepřítomné nánosy bahna a pracoviště na hranici průleznosti moc tuto práci neusnadňují.  Každý centimetr postupu je vykoupen tvrdou dřinou, neboť se jedná o sedimenty prosycené sintrem.

Jirka vylezl mezi tím za Liborem a upravil kotvení. Ujistili se tak v tom, že je to pracoviště pro jednoho člověka. Další člověk musí čekat opodál, protože dva lidé mají problém se vyhnout jeden druhému. Navíc Jirka poznamenal, že se mu špatně dýchá.... Rozvinula se polemika o tom, zda není na pracovišti zvýšená koncentrace CO2. Tomu by nasvědčovalo i to, že jsme cítili únavu při návratu z jeskyně. 

Milan mezitím dole pokračoval v sondě pod Šiknou šachtou. A zjistil, že se trativod rozšiřuje.

Něděle: Dnes byl proveden test na CO2 pomocí plamene. Pod komínem Šikmá šachta se nepovedlo zapálit zapalovač. U chodby pod meandrem se plamen rozhořel, ale ve zlomku vteřiny zhasl. Místo, kde se nám konečně povedlo zapalovač zapálit a kde hořel, byla horní část chodby Slunovratu. 

Takže od chodby Slunovratu je zvýšená koncentrace CO2. Tím jsou pozastaveny jakékoliv práce na těchto pracovištích, dokud jeho koncentrace neklesne.

Po návratu ze Slunovratu Milan a Libor zvyšovali strop na sondě pod Osmdesátkou. Dnes se podařilo postoupit o 1,3 metru. Bylo vyvezeno pět koleček natěženého materiálu z jeskyně.

--------

Foto: Libor Budík v komíně Šikmá šachta (autor: Jirka Kunc).

Fotogalerie: matalovavymodlena.webnode.cz

 


Listopad 

 
 

Datum:   

21. 11. – 23. 11. 2014

Účastníci:
 

 

Pátek: Michal Šenkýř, Jiří Klečka (ZO 6 - 16 Tartaros) a Milan Hnízdo.
Sobota: Ing. Jiří Kunc, Libor Budík  a Milan Hnízdo.
Neděle: Milan Hnízdo a Libor Budík.

 
Pracoviště: Matalova Vymodlená.

Počasí:

 

 

Pátek:  zataženo +4°C 
Sobota: zataženo +3°C    
Neděle: zataženo +4°C 

Doba trvání:  

 

 

Pátek:  16:00  - 17:15  
Sobota: 11:00 - 15:00 
Neděle: 9:00 - 10:45

Přímý odkaz: zo620mk.webnode.cz/archiv-akci/a2014/#tyden47

 

 

Pátek: Dnes se vyvážel natěžený materiál z mezideponie v Malém dómku. Vyvezlo se pět koleček. Milan přivařil nožičky na kolečka. Shunt na základně upravil odvod vody ze střechy.

 

Sobota:  Libor umístil měřidlo do koncového místa jeskyně, kde vznikl v sifónu metr pro měření výšky hladiny. Hladina dosahovala stupnice 23,5 cm. 

V sobotu 22. března 2014 se pokusil Jirka a Libor o rekognoskaci komínu Šikmá šachta. Jejich snaha skončila ve výšce asi jedenáct metrů.  Stav baterie ve vrtačce jim už neumožňoval pokračovat ve vystrojování komínu. 

Trvalo přesně osm měsíců, než jsme se do toho komínu vrátili ve stejné sestavě, abychom pokračovali v započatém díle. 

Po dvou hodinách se nám povedlo vystrojit dalších, asi deset metrů od posledního kotevního bodu. Komín pak vyústil do neprůlezného trativodu, který se po dalších, asi čtyřech metrech, rozšiřuje. Dno trativodu tvoří malá vrstva sedimentu prosyceného sintrem. Nejspíš půjde odtěžit tak, aby tato chodba byla průlezná do dalšího pokračování. 

Podle korodovaných stěn se jedná o starou přítokovou chodbu z pro nás doposud neznámých horních pater. V komíně je patrný průvan. Z neprůlezného trativodu se vrací značná ozvěna. 

Milan se snažil o prodlužování sondy v trativodu pod komínem. Povedlo se mu odtěžit asi půl metru.

 

Něděle: Kopání na čelbě Ztracené chodby. Postup pouhých deset centimetrů. Materiál byl ukládán na mezideponii v Malém dómku.

-----

Foto: Jirka Kunc v komíně Šikmá šachta (autor: Libor Budík).

Fotogalerie: http://vymodlena3.webnode.cz/fotogalerie/

 


 

Datum:   

14. 11. – 16. 11. 2014

Účastníci:

Pátek:    Ing. Jiří Pola, Jiří Klečka (ZO 6 - 16 Tartaros) a Milan Hnízdo.
Sobota: Ing. Jiří Kunc, Jiří Kuchař a Milan  Hnízdo.
Neděle: Milan Hnízdo, Jiří Hromádka, Jaroslav Freund a  MSK Holštejn.

 

Počasí:

Pátek:  zataženo +9°C 
Sobota: zataženo +10°C    
Neděle: zataženo +8°C 

Doba trvání:  

Pátek:  15:15 - 16:15   
Sobota: 10:00 -14:30 
Neděle: 9:30 - 14:30

Přímý odkaz: zo620mk.webnode.cz/archiv-akci/a2014/#tyden46

 

 

Pátek: Dnes bylo vyvezeno pět koleček mezideponie v Malém dómku. Po vyvezení Amík a Milan šli těžit na čelbu ve Ztracené chodbě. I když je hlína na čelbě prosycená sintrem,  tak jde celkem dobře odtěžit. Jirkovi patří díky za podání pomocné ruky při odvážení materiálu z mezideponie. 

 

Sobota: Jelikož jsme věčně zalezlí v té naší Vymodlené, rozhodli jsme se pro změnu a udělali si poznávací návštěvu v Pustém žlebu. Tam jsme se někteří seznámili s jeskyněmi 110-396 Hamerníkova, 110-404 Břečťanová, 110-402, 110-333 Tunel a 110-332 Pod Schody. 

Na základně předseda provedl úklidové a udržbové práce

 

Něděle: Před nedávnem se ozval Jirka, že by se rád podíval k nám do jeskyně a pomohl s průzkumem. Práce v jeskyni je stále dostatek. Jeho nabídku jsme s radostí přijali. Přešli jsme od slov k činům a  domluvili jsme se na tom, aby přijel dnes. Nakonec nepřijel sám, dovezl ještě kamaráda Jardu. Navíc se k nim přidali lidi z MSK Holštejn, které Milan potkal na Holštejně v Hospodě pod hradem.  Výborná sestava pro pracovní akc, která nemohla začít jinak, než exkurzí a seznámení s naší jeskyní.  Po exkurzi již nic nebránilo tomu, abychom se vrhli naplno do díla. První pracoviště bylo v Chodbě pod meandry, kde se povedlo vytěžit dvanáct kanystrů.   Honza Mrázek přišel se zajimavým poznatkem, že dóm nad jezírkem zesiluje zvuky. Povšimli jsme si dobré slyšitelnosti zvuků z pracovistě, které je vzdálené třicet metrů. Další práce se konala na čelbě Ztracené chodby. Jirka a Jarda v ní zarovnávali dno horizontální sondy, abychom na příští akci mohli pokračovat v kopání vpřed. Materiál jsme prozatím uložili v Malém dómku. Po návratu Milana z pracovistě Chodby pod meandry jsme ještě upravovali  dno odbočky do Milanovy sondy, která je níž, než hlavní chodba. Vyvezli jsme deset koleček.  Udělalo se spoustu práce za jeden den. Všem pomocníkům patří velké díky za vykonanou práci.

Foto: Osmdesátka a MSK Holštejn (autor: Dalibor Hájek - MSK Holštejn).

 


 

Říjen

 
Datum:    31.10. – 1.11. 2014
Účastníci: Pátek:    Ing. Jiří Pola a Milan Hnízdo.
Sobota: Ing. Jiří Pola a Milan Hnízdo.
Počasí: Pátek: polojasno +8°C
Sobota: zataženo +6°C
Doba trvání: Pátek: 16:00 - 18:00
Sobota: 6:00 - 7:30
 
Pátek: Amík a Milan vyvezli pět koleček z mezideponie v Malém dómku. Vyvážení materiálu ve dvou lidech je dost náročné, jelikož Matalova Vymodlená má již několik pracovišť. Pokračování sondy z Malého dómku dostává název Ztracená chodba. 
 
Sobota: Dnes Amík a Milan kopali na čelbě Ztracené chodby. Na levé straně pod tektonickou puklinou po odtěžení sedimentů, prosycených sintrem, našli opět kypré sedimenty. Dnes udělali postup asi o čtyřicet centimetrů. Tím se čelba vzdálila z Malého domku asi o čtyři metry. Velká výhoda tohoto pracoviště je v tom, že je snadno přístupná a nemusí se nikam šplhat. Odtěžené sedimenty se dají vyvážet na kolečkách ven z jeskyně na deponii.  
 
Potom ještě  Milan s Anettou v sobotu a neděli chystali dřevo na zimu a pokračovali v decimaci myší. Nepozorovaně se nám vplížily na základnu a nemilosrdně útočí na vše, co se dá okousat či sníst. Celkový počet obětí této jeskyňářsko-myší války se vyšplhal na čtrnáct! Naštěstí všechny ztráty na životech jsou jen na straně myší.
 
 
 
 

 

Datum:    26.10.2014.
Účastníci:
Ing. Jiří Kunc, Libor Budík a Milan Hnízdo. 
Počasí:
Zataženo +6°C
Doba trvání: 09:45 - 12:45
 
Při minulé akci si Milan všiml pod komínem Šikmá šachta nějakého trativodu. Byl zaplněn sedimenty. Domluvili jsme se, že na dnešní akci provedeme sondu a pokusíme se odtěžit sedimenty v tomto místě a zjistíme, jak perspektivní je toto pracoviště.  
 
Následně se ukázal trativod, který je kruhovitého tvaru o průměru  sedmdesát centimetrů. Celý profil je zaplněný sedimenty. 
 
 

Tento trativod jde severovýchodním směrem. Povedlo se nám odtěžit asi metrovou sondu.

 
Jirka zkoušel prozkoumat vystrojenou část komínu Šikmá šachta a zkoušel ozvěnu v horní části komínu. 
 
 
Voda v Sysifově jezírku opět vystoupila až k místu přepadu. Čerpáním jsme zase snížili jeho hladinu. V koncovém bodě klesla od minula o čtrnáct centimetrů.
 
Mimo to Milan a Anetta na základně chystali dřevo a průběžně prováděli pomoci pastí genocidu myší - bylo polapeno  6 kusů. V úterý přijel Lazar a opravil kývající se mísu na WC. Její používání bude opět bezpečné a nebude hrozit převrácení či pád z mísy. Tímto děkujeme za ochotu a spolupráci.  
 
 

 

Datum:    10.10. – 12.10. 2014
Účastníci:
Pátek: Ing. Jiří Pola, Libor Budík a Milan Hnízdo.
Sobota: Libor Budík, Anetta Ledbová a Milan  Hnízdo.
Neděle: Libor Budík, Anetta Ledbová a Milan Hnízdo.
Počasí:
Pátek: zataženo +15°C 
Sobota: zataženo +10°C    
Neděle: zataženo +9°C 
Doba trvání:
Pátek: 16:15 - 21:00   
Sobota: 9:00 -11:15 
Neděle: 7:00 - 9:00   
 
V pátek Amík a Milan vyvezli z Malého dómku osm koleček materiálu. Byl vytěžen na minulé pracovní akci. Po devatenácté hodině Libor nahradil Amíka. Milan a Libor se pokusili odtěžit na čelbě sedimenty prosycené sintrem. Po dvou hodinách snažení poznali, že prokopání bude stát hodně snažení. Rozhodli se, že se pokusí kopat níž, kde sedimenty nejsou zatím prosycené sintrem.
 
V sobotu se šli Milan a Libor podívat na Sysifovo jezírko na konci chodby. Situace v Sysifově jezírku byla stejná. Hladina, která klesla po odčerpání hadicí, vystoupila zpět až do výše, kdy mohla opět přetékat přes velké množství nahromaděného materiálu. Byl vytěžen ze dna Sysifova jezírka.  Hladina vystoupila za posledních třináct dní o deset centimetrů. Opět jsme v Sysifově jezírku provedli snížení hladiny pomocí hadice. Pak se Libor lezl podívat do komína Šikmá šachta. Doposud není prozkoumán až do konce. Milan si povšiml pod komínem zaneseného trativodu, který vede východním směrem někam dolů. Anetta držela povrchovou hlídku.
 
V neděli Milan a Libor vyvezli z Malého dómku dvě kolečka materiálu, který vytěžili v pátek. V hlíně našel Milan ulitu plže podobnou těm, které našel dříve v Malém dómku. Jen tato ulita byla oproti těm minulým pod prosintrovanou vrstvou.
 
Na základně se chystalo a řezalo dřevo.
 
 
 


Září

   

Datum:    27.9. – 28.9. 2014
Účastníci: 

První den: Ing.Jiří Kunc a Libor Budík
Druhý den: Libor Budík a Milan Hnízdo

Počasí:

První den: polojasno +15°C

Druhý den: jasno +13°C

Doba trvání:

První den: 10:00-12:00

Druhý den 11:30-13:00

 

První den: Jirka s Liborem šli zkotrolovat vodní stavy ve Vymodlené. Jezírko přeteklo. Hladinu držela deponie u žebříku. Na konci jeskyně hladina zůstala stejná. Pak šli těžit do plazivky, kde před 14 dny tekl aktiv. Tentokrát tam bylo sucho. Po vodě nebyla ani památka. Rozebrali kamení a postoupili dalších 5m dál. Na konci se nešlo otočit, aby Jirka nahlédl do černýho tvoru, který tam viděl. Je tedy nutné plazivku zahloubit, aby se tam člověk otočil.

 

Druhý den: Libor s Milanem se vybavili foťákem a zahradní hadicí. Nafotili hladinu jezera. Pak hadicí začali odčerpávat vodu z přítoku. Bylo pěkně vidět jak klesá hladina. To znamená nová voda do jezírka neteče. Pak se Libor šel podívat na konec jeskyně, jestli hladina nestoupá. Zjistil, že hladina po přítoku vody zůstává na konci jeskyně stejná. Když sledoval hladinu tak, slyšel nějaké hlasy. Myslel si, že na něho volá Milan. Když se vrátil z konce jeskyně k Milanovi, byl ujištěn, že ho nevolal. Celou dobu, po kterou byl pryč slyšel hlasy z chodby, jako když je někdo v Pavelkově dómu. Z konce chodby, kde byl Libor slyšel Milan také hlasy, tyto přičítal Liborovi. On mu na to dpověděl, že nevydal ani hlásku. Když mu to Milan povídal, tak oba to zaslechli znovu. Libor si myslel, že to budou Dagmaráci, tak jim vyrazil na proti. Nikoho však nenašel. Na povrchu se vydal ke vchodu do Spirálky a zjistil, že ve Spirálce je nějaká velká exkurze. Jestli se zahloubením plazivky, kde před 14dny tekla voda, nezačaly šířit zvuky ze Spirálky do Vymodlený? Odkud tedy zvuky pochází? Je možná davová halucinace?

 

Na základně Michalka proběhla i velká úklidová akce. Byl zdemontován starý plot mezi bránami a nahrazen novým. Dále byly vykáceny nálety okolo plotu a celý prostor byl vyčištěn.

 

 


 

Datum:    12.9. – 14.9. 2014
Účastníci: 

První den:  Ing.Jiří Pola a Milan Hnízdo

Druhý den: Ing Jiří Kunc, Jiří Kuchař a Milan  Hnízdo.
Třetí den:   Libor Budík a Milan Hnízdo 

Počasí:

První den: zataženo +14°C 

Druhý den: zataženo +12°C    
Třetí den: zataženo +19°C

Doba trvání:

První den: 18:15 - 21:15
Druhý den 7:15 -12:15 

Třetí den: 10:15 - 12:15 

          

První den: Z Malého dómku z mezideponie jsme vyvezli 5 koleček nakopané zeminy. Pokusili jsme natěžit další kypré sedimenty. Nastal však problém. Na pravé straně byl velký prosintrovaný kus zeminy. Byl ve výši člověka. Tak hrozilo, že se uvolní spadne někomu na hlavu. Nešel rozbít. Tak ho Milan na boku obkopal. Amík pak pajsrem uvolnil. Rozhodli jsme uvázat na lano se kterým taháme kanystry. První pokus se nezdařil. Blok se vzpříčil a zůstal na svém místě. Milan ho zlehka začistil okolo. Následoval druhý pokus ho lanen shodit na dno sondy. Tentokrát se to podařilo. Jenže kopanou sondou bychom ho neprotáhli. Tak ho Amík paličkou naporcoval na malé kusy. Na čelbě po odvalení prosintrovaného bloku vznikl pěkný prostor. Ukončili jsme práce, protože už nám došly síly.

 

Druhý den: Jirka a Milan vyrazili do Slunovratové chodby v meadrech zlepšit přístup do chodby, která nás pustila 5m daleko s vidinou dalších 10m neprolezených. Na to, že pršelo a tekla voda do Vintocké propasti, vůbec jsme cestou na pracoviště neviděli žádné změny ve Vymodlené. Když jsme dorazili na pracoviště a Jirka chtěl začít těžit dno, zaujal ho zvláštní zvuk. Byla to tekoucí voda, která vytékala 4m před námi v chodbě, kterou jsme chtěli zahloubit z důvodu lepšího přístupu. Jirka se tam naplazil šel se na to podívat     zblízka. Teklo tam asi 0,5l za sekundu. Voda obtékala velký balvan, který brání postupu dál do chodby. Pak Jirku napadlo rukou zastavit vodu, aby nebylo slyšet šplouchání vody. Uslyšeli jsme vzdálený zvuk vody padající jako vodopád. Pak jsme chviku zatěžili. Po 9 hodině se měl připojit Kuchy. Tak jsme udělali přestávku a vylezli jsme na povrch, kde jsme potkali Kychyho. Pak jsme se vrátili k rozdělané práci. Byli jsme tři tak byla ještě provedena prohlídka vzdáleného konce jeskyně. Bylo tam další překvapení. Na konci v meandrech stála voda a hladina sahala 30cm vysoko. Asi se jedná o skapovou vodu. Jirka ještě polní lopatkou zatěžil v jedné odbočce, která se vracela po pěti metrech zase do hlavní chodby. Nakonec jsme zlepšili přístup k místu s tekoucí vodou takže nebyl problém, aby se i Milan s Kuchym dostali dolů.

 

Třetí den: Libor s Milanem udělali průzkum, jak se změnil stav vody ve Slunovratové chodbě. Jen v Jezírku přibyla voda, která tam den předtím nebyla. Konec byl stále zaplavený. Voda stále tekla. Pak zalezli do Malého dómku a vyvezli 2 kolečka rozbitého prisintrovaného bloku. Dále začistili od kypré hlíny čelbu. Jeví se to že chodba asi začne zatáčet do prava. Jen konec profilu je zase prosintrovaná hliněná zátka. Vypadá to, že pokračování má vyšší strop. Je možné, že tam po odtěžení bude další dutina. Tyto prosintrované zátky většinou znamenaly náhlou změnu a postup do volného prostoru nad hlavou. Prokopnout je dá hodně usilí.

Zhodnocení víkendu: Zjistili jsme, že Vymodlená je protékána občasným aktivním tokem. To mění radikálně pohled na jeskyni. Bádání dole bude v budoucnu komplikovat voda. Hliněné nánosy na stěnách jsou pozůstatky po velkém jezeru, které tam občas bývá. Přibyly další otázky. Kam mizí  tekoucí voda? Jaký mechanizmus způsobuje, aby se voda se hromadila na konci jeskyně? Čím nás asi Vymodlená příště překvapí???

 

Datum:         5.9. – 6.9. 2014.

Účastníci:   První den: Zbyšek Macháček a Milan Hnízdo

    Druhý den: Jiří Kuchař a Milan Hnízdo

Počasí:       První den: jasno +20°C

                    Druhý den: jasno +21°C

Doba trvání: První den: 15:15 – 19:30

       Druhý den 9:00-12:00

 

První den: Milan se Zbyškem vyvezli mezideponii z Malého dómku.Bylo to 10 koleček. Pak se těžilo v sondě, ketrá vede z Malého dómku. Když byla mezideponie plná, Milan změřil azimut stropní tektoniky v dutině, kterou jsme tam našli na minulé akci. Chodba vede jižním směrem. Od jihu tekla voda do jeskyně Matalovy Vymodlené. Je to zásadní informace, proto, že i do Ryškova a Pavelkova dómu tekla voda z jihu. Kopaná sonda z Malého dómku už je 2m dlouhá. Pak to pokračuje neprůleznou dutinou, která je dlouhá 1,2m. Celkem je celá sonda 3,2m dlouhá. Dno dutiny tvoří krásně kyprá hlína, takže nakopat na mezideponiji trvá asi 30 minut. To je množství asi 8 koleček. Problém je už to dostat z jeskyně ven. Jestli nás čelba nepustí do volného pokračování, budeme muset zvětšit přístupovou chodbu, aby se dalo dojet s kolečkem do Malého dómku. Transport kanystrem ke kolečku je dlouhý asi 15m. Z Malého dómku se dá časem udělat lanovka pokud chodba bude mít přímý směr.

 

Druhý den:Milan a Kuchy se rozhodli zahloubit dno ve Slunovratové chodbě, aby se lépe lezlo tam, kde Jirka Kunc a Libor Budík vlezl minule. Po třech hodinách je vstupní část hotová. Příště nás čeká ještě 1,5m, kde je to teď jen na plazení. Je to namáhavá zdlouhavá práce, takže to zabere několik dalších akcí.

 

Srpen

Datum:      30.8.2014

Účastníci:  Libor Budík, Zina, Michal, Michal (AČR)

Trvání:      12:00 – 15:00

Počasí:       polojasno +20°C

 

         Kopání sedimentů v chodbě nad Meandry. Liborovi se podařilo prolézt za balvan v chodbě a dostal se asi 5 m od vstupu do chodby. Chodba pokračuje v mírném úklonu s. směrem.

 

Datum:      28.8.2014

Účastníci:  Libor Budík + 1

Trvání:      15:00 – 17:00

Počasí:       polojasno +20°C

 

Průstup jeskyní a zkoumání místa nad Meandry. Pokus o průstup za balvan v chodbě nad Meandry.

 

Datum:      26.8.2014

Účastníci:  Jiří Kunc (ZO 6-20), Antonín Tůma (CHKO), Vít Baldík (ZO 6-14

Trvání:      17:30 - 19:30

Počasí:       polojasno +20°C

Cílem exkurze byla prohlídka nově objevených prostor a seznámení se zamýšlenými prolongačními pracemi v souladu s podmínkami výjimky udělené naší skupině Správou CHKO Moravský kras.

 

Seznam plánovaných prací:

 

  1. Těžba sutí z trativodu na konci Meandrů. Deponie vytěženého materiálu – spodní část meandrů.
  2. Těžba jílů z trativodu v Sisyfově jezírku. Deponie vytěženého materiálu – spodní část pukliny ve zlomu (pod žebříkem).
  3. Těžba sedimentů v Malém dómku. Deponie vytěženého materiálu – venku před jeskyní.
  4. Těžba z koncového trativodu.
  5. Zmáhání závalu pod jižní stěnou Slunovratového dómu.

 

Bylo provedeno zaměření tektonických poruch skalního masívu, které podmínily vznik Slunovratového dómu a Slunovratové chodby, dále byl odebrán vzorek ze spodní části Meandrů (Baldík).

 

Datum:          23.8. 2014.

Účastníci:     Antonín Matal, Ing Jiří Pola,Ing Jiří Kunc, Milan  Hnízdo , Žistén

       a Šorty ze ZO 6-19 Plánivy                                              

Počasí:          polojasno +18°C

Doba trvání: 9:00 – 12:40

 

Tak jsme se rozhodli postoupit ve Slunovratové chodbě. Tonda nás jistil na povrchu. Vyzbrojili jsme se palicí a 3 žebříky. Dva malé žebříky jsme umístili nad dlouhým žebříkem v přístupu do Slunovratového dómu. Třetí jsme odnesli do hlubokého zlomu. Jirka začal rozbíjet palicí balvan. Palice se mu však za chvíli zlomila.Tak nám nezbývalo než ho společnými silami odvalit stranou. Zahloubili jsme dno pod balvanem. Když se Jirka pokoušel dostat do volného pokračování, zjistil, že je nutné odtěžit další balvan ve dně. Byl přisintrovaný a tak nám dalo velkou práci, abychom sním vůbec pohnuli. Po usilovném páčením pajsrem so ho podařilo uvolnit. Napadlo nás sundat ze  speleovaku kousek lana a mohli jsme ho vytáhnout ven. Pak si Jirka přerovnal kamení do stran.Viděl, že 2m se bude plazit a pak se dostane do místa, kde se může otočit. Proto šel hlavou napřed. Když se dostal 5m daleko, zastavil ho velký balvan, který mu zabránil v postupu dál. Za ním viděl asi 10m přímou chodbu, která se na konci zvětšuje do větší prostory. Charakter chodby se podobá Tlusťochovu hrdlu jen tento má sklon 45°. Když jsme na povrchu  koukali, jak Jirka zakresloval pokračování do mapy, zjistili jsme, že míříme pod  dosavadní konec jeskyně.Odhadem nadmořská výška 430 m nad mořem. Jeví se to jako hlavní ponorová chodba. Jen  jsme nezaznamenali žádný průvan. Takže to bude asi neprodyšně ucpané. Poděkoval bych Plánivákům, že nám pomohli odvalit balvan. Jinak bychom se tam nedostali. Jirka a Žistén se taky byli podívat do Malého dómku na nadějné pokračování. Dutina pokračuje doprava mimo tektoniku. Dvě akce na čelbě bude jasný jak dál. Jirkovi se zdálo pracoviště stabilní nehrozí zával, dá se tam těžit s pomocí člověka, který bude odebírat vytěžený sedimenty ze dna sondy. Všichni se shodují, že je tam průvan. Jen nevíme jestli to nekomunikuje z Osmdesátkou. Je tu jedna úvaha, kam vede odbočka z Osmdesátky. Na křížení tektonik Osmdesátky, Ryškova a Pavelkova dómu vznikla asi velká prostotora. Kamení, které je v Ryškově, Pavelkově i ve Slunovratovém dómu se vysypalo z ní. Usuzujeme, že má pevný strop, protože na povrchu není vidět žádná sníženina. Jediná rozumná cesta do tohoto prostoru je pokračování, které se našlo za Malým dómkem. Takže máme dvě pracoviště. První hledá počátek jeskyně Vymodlené. Druhé hledá konec jeskyně Vymodlené. Je dobré, že dokážeme na střídačku udělat nějaký postup na obou pracovištích. Teď nás čeká usilovná práce, abychom postoupili do míst která teď nevidíme, jen tušíme, že tam jsou.

 

Datum:           15.8. – 16.8. 2014.

Účastníci:       První den:  Ing.Jiří Pola a Milan Hnízdo

         Druhý den: Milan Hnízdo a Pavel                                               

Počasí:            První den:polojasno +18°C

                         Druhý den: polojasno +11°C

 Doba trvání:  První den: 16:00 – 18:00

                        Druhý den 11:30-13:30

 

První den se Milan s Amíkem pokusili odtěžit hliněnou ucpávku u stropu sondy, která vede z Malého dómku. Po chvilce se Amíkovi podařilo propíchnou do nějakého neznámého prostoru a tak začalo střídání na čelbě, abychom zjistili velikost dutiny. Už dvakrát předtím se podařilo dostat do malých vzduchových kapes, tak nás to nechalo v klidu, nechtěli jsme jásat předčasně. Hlína byla kyprá, tak se to pěkně sypalo a postupovali jsme kolmo nahoru. Po chvilce bylo vidět malý otvor a jeden metr nad ním byl vidět čistý strop. To napovídalo, že to bude něco většího, jen jsme netušili objem volné prostory, proto jsme začali zvětšovat otvor do stran a přímo nad našimi hlavami se objevil velký krápník. Otvor byl tak malý, že jsme mohli pokračovat pouze ze spodu, šťouchali jsme 1,2m dlouhým roxorem do kypré hlíny, až jsme na stropě uviděli tektonickou trhlinu, která vedla před nás jižním směrem. Na konci akce jsme už viděli, že tektonika se rozevírá do pukliny, ze které byl cítit průvan. Amík rozhodl, že toho má pro dnešek dost a šli jsme do Holštejna oslavit malý postup, odkud jsme telefonicky informovali členy skupiny.

 

Druhý den se rozhodl Milan zkrátit a natřít starý žebřík, který umístíme do pukliny ve Slunovratovém dómu. Před polednem přijel Pavel a šli jsme pokračovat v bádání. Zlepšovali jsme přístup do pukliny z minulého dne, což se podařilo. Zjistili, že se bude muset kopat pod tektonickou trhlinou vpřed a zjistit jestli před námi není další volná prostora. Zhodnocení velikosti asi 2 kubický metry a dno dutiny začíná 1,5m od dna kopané sondy a kyprá hlína jde nahoru pod sklonem 45°. Ve vytěženém otvoru se dá postavit, ale kopané boky se sypou a hrozí nebezpečí závalu. Může se stát, že by to mohlo zasypat jedinou únikovou cestu. Proto je nutné odtěžit všechnu kyprou hlínu až na liťák. Je dobré, že jsme našli tektonickou trhlinu, která nám udává směr. Je to víc než jsme čekali. Materiál jme ukládali na mezideponii, kterou je nutné při další akci vyexpedovat. Na konci akce jsme vyvezli jedno kolečko, víc jsme nestihli.

 

Datum:            8.8. – 9.8. 2014.

Účastníci:       První den:  Ing.Jiří Pola, Libor Budík a Milan Hnízdo

         Druhý den: Libor Budík, Milan Hnízdo

Počasí:            První den: skoro jasno +20°C

                         Druhý den: Dopoledne jasno +20°C

                                           Odpoledne polojasno +23°C

 Doba trvání:  První den: 18:15 – 20:45

                        Druhý den  dopoledne 9:30 -11:15

                                           odpoledne 14:30 - 15:30

 

První den: Kopalo se v nové sondě, která vede z Malého dómku. Podařilo se udělat počátek malé chodbičky, který je nutné zahloubit. Liťák a prosintrované vrstvy u stropu neposkytují životní prostor pro těžbu dál.

Druhý den dopoledne : Libor s Milanem vyvezli mezideponii z Malého dómku v chodbičce, která vede z Malého dómku jižním směrem. Určitá naděje, že to pustí tam je. Usuzujeme na to podle úlomku sintrové výzdoby, která rostla na stěně neznámé prostory někde nad námi. Bylo to u stropu na čelbě v kanálku vyplněném hlínou o průměru 20cm. Všude okolo je prosintrovaná hlína, která se nedá odtěžit. Brání tomu stísněné prostory. Dno sondy jsou spraše, které se dají snadno odtěžit. Je nutné snížit dno i s chodbičkou v Malém dómku. Bude to lepší pro ukládání mezideponie. Na další akci na tomto pracovišti se budeme pokoušet odtěžit hliněný trativod u stropu. Když to nepustí nahoru, tak začít těžit dolů a podkopat prosintrované vrstvy, dokud neskončí, abychom mohli těžit v horních vrstvách. Netušili jsme, že tyto prosintrované vrstvy, bude takový problém odtěžit. Když jsme je těžili v propástce číslo dva tak tvořili dno. Sekáč palička si tom poradili. Teď je to jiné, člověk to má nad hlavou. Bude to pomalý obtížný postup dál. Bez mezideponování to už nepůjde. Odhadem čelba je asi 15m od místa, kde se vytěžený materiál sype do kolečka. Dostáváme se do situace 5 koleček je hranice možného pro dva lidi, kteří běžně na akci bývají. Druhý dech po pěti kolečkách člověk už nedostane. S přibývajícími metry bude 5 koleček asi maximum možného.Viděli jsme v jiných jeskyních, kdy se čelba chodby vzdálila od deponie tak daleko, že jeskynáři ztratili motivaci kopat dál. Proto se nám jeví malé postupy v relativní pohodě jako jediné řešení, než kopat na hranici fyzického vyčerpání, kdy člověk ztrácí motivaci jít dál. Bez motivace se nedají hledat jeskyně. Děkujeme, že se najdou lidi, kteří mají motivaci a mají chuť pokračovat i když se nedaří dělat velké postupy.

 

Datum:          1.8. 2014.

Účastníci:      Ing Jiří Pola a Milan  Hnízdo                                                 

Počasí:          polojasno +23°C

Doba trvání:  15:45 – 17:45

                     
         Amík s Milanem pokračovali zahlubování dna zářezu v Malého dómku. Celkem bylo vyvezeno 5 koleček. Pak se Milan pokoušel odtěžit ze stropu na čelbě prosintrovanou výplň, aby se tam dalo pohodlně těžit v pokračování chodby. Charakterem už je to úplně něco jiného, než jsme těžili v Malém dómku. Asi to bude součást jiné prostory, kde proběhlo jiné ukládání sedimentů

 

Červenec

Datum:           26.7. – 27.7. 2014.

Účastníci:      První den:  Michal Šenkýř a Milan Hnízdo

                        Druhý den: Ing Jiří Kunc a Milan  Hnízdo                                                 

Počasí:           První den: jasno +25°C

                        Druhý den: jasno +27°C

 Doba trvání:  První den: 9:45 – 10:15

                        Druhý den 8:00-10:15


První den: Šent s Milanem vyvezli mezideponii z Malého dómku a začali zase snižovat dno přístupového zářezu na čelbu. Sedimenty jsou velmi barevné a asi nejzajímavější je tmavá vrstva, kterou jsme viděli i v dalších jeskyních v severní části Moravského krasu. Byl nalezen také velmi zajímavý úlomek krápníku pokrytý černou hmotou. Celkem bylo vyvezeno 5 koleček.
Druhý den: Jirka s Milanem se pokusili prozkoumat neznámé pokračování v prostoře Slunovratového dómu. Je to první ohyb než chodba odbočí do prava.Na dně chodby je několik velkých balvanů, které brání postupovat do volného pokračování. Do chodby, pokračující severním směrem, je vidět asi 10 m daleko. Usuzujeme, že to je hodně nadějné místo, které by nám pomohlo pochopit vznik těchto prostor. Jirka se pokoušel jeden velký kámen vypajsrovat ze dna. Milan pod něho dával menší kameny, aby balvan opustil místo, kde skončil při dopadu na dno. Po usilovné práci se podařilo dostat se na začátek trativodu, který je dole na dně chodby. Jirka zjistil že trativod nelze prolézt. Bylo by to s odřenými ušima a s nejistým výsledkem cesty zpět. Tak do trativodu zaplul po hlavě a nafotil fotky nadějného pokračování. Litovali jsme, že jsme si nevzali palici a velký balvan nenaporcovali. Pak by šel trativod zvětšit na průlezný profil. Proto už jsme v činnosti nepokračovali. Ono z pajsrem lopatkou a kýblem se nedají dělat velké postupy.

 

Datum:           4.7. – 5.7. 2014.

Účastníci:       První den:  Ing.Jiří Pola a Milan Hnízdo

        Druhý den:  Antonín Matal, Ing Jiří Kunc, Milan  Hnízdo a Vladimír Kopecký                                               

Počasí:           První den: jasno +25°C

                        Druhý den: zataženo +21°C

 Doba trvání:  První den: 15:30 – 19:00

                        Druhý den 7:15-14:00


První den: Amík s Milanem vyvezli mezideponii z Malého dómku, celkem 4 kolečka a zasondovali na čelbě za dómkem.
Druhý den: Jirka s Milanem upevnili na žebřík vzpěry. Milan se stal prvním člověkem, který sestoupil po žebříku do Slunovratového dómu. Přesně půl roku a jeden den po sestupu lanovou technikou. Pak se Milan s Jirkem vydali na exkurzi po prostorách, ve kterých bylo jen pár jedinců. Jirkovi se na dosavadním konci jeskně podařilo naplazit do neprůlezného pokračování a udělal fotku, na které byl vidět nějaký nový krápník. A přitom na posledním průlezným useku těch krápníků moc není. Tak nás snad čeká zajímavé pokračování.

Laďa zatím kopal v Malém dómku a vesele plnil mezideponii. Tonda proutkařil na povrchu, hledal pokračování jeskyně a virgule, která sledovala tektonickou trhlinu, jej zavedla až k Děravému závrtu, kde to neznal a tudíž trochu bloudil než našel cestu zpět na Michalku.

 

Datum:          3.7. 2014.

Účastníci:      Milan Hnízdo, Martina Roblíčková, Vlastislav Káňa

Počasí:          polojasno +22°C

Doba trvání: 15:40 -18:00                              

                      

Paleontologicko – geologická exkuzre do Malého dómku, tedy do míst, kde se v poslední době našlo několik kostí medvěda.

         Dle Vlastíka Káni byla Osmdesátka zasedimentovaná až ke stropu. Potom ji nějaký tok vyklidil, ale část sedimentů zůstala u stropu. Poté nastalo vlhčí období s množstvím skapu, který vytvořil sintrovou desku pod kterou v sedimentech zůstaly i roznesené kosti. V sušším období došlo k sesychání sedimentů u stropu a jejich postupnému odpadávání na sintrovou desku. Proto ta načechraná a kyprá hlína na povrchu sintru.

         Suťová hromada, která je na východním konci Osmdesátky, vznikla propadem sedimentů přes ventarolu zvenku. Tak se tam také dostali i šneci, kteří pak nemohli nalézt cestu zpět a ncházíme po nich jen ulity.

         Takže nám nezbývá než kopat směrem dál na jih z Malého dómku a doufat, že se strop zvedne a narazíme opět na volnou prostoru.

         Dále se skupina zabývala množstvím ulomených krápníků. Předpokládáme, že se ulomily při odstřelech v lomu Malá dohoda.

 

 

Červen

Datum:          27.6. – 28.6. 2014.

Účastníci:      První den:  Ing.Jiří Pola a Milan Hnízdo

          Druhý den:  Ing Jiří Kunc, Ing.Jiří Pola a Milan  Hnízdo.                                                 

Počasí:          První den: polojasno +22°C

                      Druhý den: polojasno +28°C

Doba trvání:   První den: 15:15 -18:30                              

                      Druhý den 7:45-11:30


První den :Amík s Milanem zahloubili zářez v Malém dómku. Prostoru Malého dómku to změnilo tak, že se dá téměř dojít z přístupové chodby na čelbu. Bylo to 10 koleček krásně kypré sprašové hlíny.
Druhý den: Do skupiny se přidal Jirka Kunc. Tak jsme  dokončili otvor ve stropu Slunovratového dómu. Potom Jirka slanil na dno propástky. Pustil se do montáže žebříku. Po montáži ho uvázal na lano, které jistil z Pavelkova dómu Milan. Pak nastalo konečné usazování žebříku. Jirka byl dole sám a Milan mu tedy žebřík pomocí lana shora nadlehčoval. Když konečně žebřík zaujmul polohu v otvoru u stropu, tak ho ještě Jirka zarazil do podloží. Ještě je nutné na další akci ho na dvou místech podepřít trubkami a pořádně zakotvit do stěn. Je nebezpečí, že by se montážních spojích prohnul a vyjel z otvoru!!! Proto je zákaz ho používat !!!
Zatím Amík sondoval v pokračování z Malého dómku. To mu trvalo do 10:00. Už měl mezidepoii plnou. Na čelbě v sondě se vyskytují silně prosintrované sedimenty. Takže stále není jasný směr dalšího postupu, dokud to tam pořádně neodtěžíme. Musíme hlavně obnažit liťák u stropu a najít stropní korýtko jako pokračování chodby.
Zajímavá perlička na závěr. Pytlík s paličkou a šroubky se našel za rohem místech, kde by ho člověk nečekal. Když Jirka poděkoval jeskyním skřítkům za vrácení pytlíku, tak asi 20m daleko slyšel padnout kámen. Ještě jednu zajímavost jsme zjistili. Když Amík už nesondoval, tak si vlezl do prostory Osmdesátky tam, kde je hliněné dno. Slyšel jasně jak Jirka Kunc klepe paličkou do žebříků. Měl pocit jako by to bylo 1m od něho. Je možné, že mezi Osmdesátkou a Slunovratovým dómem je nějaký trativod, který krásně šíří zvuk zhruba na 30 m vzdálenosti.


 

Datum:         14.06.2014.

Účastníci:     Ing. Jiří Kunc, Milan Hnízdo.

Počasí:         Polojasno +15°C

Doba trvání: 06:30 -  13:30                                                       

Matalova Vymodlená


Milan z Jirkou upravovali chodbu z Pavelkova dómu do Slunovratového dómu. V přestávce Jirka  šel omrknut další místo a zasondoval v Malém dómku. Podle jeho názoru v pokračování u stropu našel tmavší sediment, který se kdysi těžil na dně Malého dómku. Jestli čelba v minulosti fungovala jako spojitá nádoba, tak hladiny obou prostor jsou ve stejné výšce. Máme tak velkou naději, že až se čelba dostane na stejnou úroveň jako bývalé dno v Malém dómku, mohla by tam být  větší dutina, než ta vzduchová kapsa, kterou jsme našli. Jenže nevíme, co se odehrávalo v té prostoře, když se to tam později ucpalo. Mohlo tam docházet tomu, že dutina dostala nový příděl zeminy a vytvořila novou vrstvu. To zjistíme na dalších akcích.Výškový rozdíl je jen 1m.Co bude nad touto úrovní musíme považovat jako další fáze této jeskyně.

Jinak Jirka chtěl smontovat žebřík ve Slunovratovém dómu.Když slaňoval, tak se mu uvolnil malý vak se šrouby a s paličkou. Když slanil na dno tak ten malý vak nenašel. Je to taková malá záhada. Už jednou nás toto místo překvapilo v minulosti. Když jsme zkoušeli jestli tento trativod někam vede tak kamínky padali do nějaký vody. Dopad kamínku končil žblunknutím. Když jsme tam hledali tu vodu tak žádná voda tam nebyla. Tohle místo už má dvě nevysledovatelné záhady, který selským rozumem nejde vysvětlit. Když tedy Jirka nenašel pytlík ze šrouby nemohl poskládat žebřík. Musí přinést nové šrouby.

 

Datum:          5.6. - 7.6. 2014

Účastníci:      První den:  Ing. Jiří Pola a Milan Hnízdo

                       Druhý den: Ing. Jiří Pola a Milan Hnízdo

                       Třetí den: Antonín Matal, Ing. Jiří Pola a Milan Hnízdo

         

Počasí:           První den: zataženo +20°C

                       Druhý den: skoro jasno +26 °C

                       Třetí den :jasno +28°C 

                                                   

Doba trvání:  První den: 17:30 - 21:15                              

                      Druhý den 14:30 -17:15

                      Třetí den:     5:30 - 10:00              

               

Matalova Vymodlená

 

První den: Bylo vytěženo 14 koleček z mezideponie, podařilo se ji skoro celou vyvézt.

 

Druhý den: Amík a Milan zahloubili dno Malého dómku, aby se dalo podívat do místa, kam Maty strkal ruku minulou akci. Vše co se vytěžilo se deponovalo do přístupové chodbičky. Když jsme se konečně dostali na místo,  kde jsme očekávali pokračování, tak jsme zjistili, že na dně dutiny je prosintrovaná hlína a otvor do dutiny nejde zvětšit. Špatný přístup nás donutil snížit dno Malého dómku a pak se podařilo zvětšit otvor, kterým bylo možné do dalších prostor nahlédnout. Pohled nebyl radostný, je to jen vzduchová kapsa, která nikam nevede. Máme jen jedno zjištění, že v kapse se začíná liťák zvedat nahoru. Tak bylo rozhodnuto snížit dno Malého dómku, abychom mohli pokračovat v chodbě dál. Jeví se nám, že pokračování má stejný směr jako odbočka chodby v Osmdesátce. V podstatě tento den začalo kopání do míst, kde je bílé místo na mapě jeskyně Matalově Vymodlené. Jestli půjde strop liťáku nahoru, máme  naději na průleznou dutinu. Jsme na začátku, čeká nás moc usilovné práce.

 

Třetí den: Vyvozili jsme mezideponii a začali přístupovou chodbičku zahlubovat tak, abychom mohli projít po čtyřech pod portálem. Bylo vyvezeno 13 koleček. Na dně Malého dómku jsme našli velkou kost zřejmě z jeskynního medvěda, která byla asi 1m pod původním dnem Malého dómku, velikosti 40 cm délky, v průměru asi 4 cm, evidentně jí donesla voda i s hliněnými sedimenty z míst, která jsou před námi. Znamená to, že jeskyně před námi má velké prostory. Pokud budou zasedimetované až ke stropu, tak bude mít kopaná sonda  problém držet směr ideálního postupu. Když půjdeme po pravém litáku, tak můžeme minout dutinu u stropu a když budeme kopat sondu u stropu, tak v místech kde nebude stropní korýtko budeme narážet na slepé stěny jeskyně. Tak je to o citu a intuici jak postupovat dál,  jestli kombinovat oba způsoby těžby podle profilu čelby. V tuhle chvíli se přikláníme držet směr kterým směřuje odbočka v Osmdesátce.

 

Datum:         01.06.2014.

Účastníci:     Ing. Jiří Kunc, Milan Hnízdo, Ing. Jiří Pola, Honza a Matouš

                    Ryčkovi (6-08) a Vladimír Kopecký

Počasí:         Polojasno +14°C

Doba trvání: 08:00 -  15:00

                                                 

               

Matalova Vymodlená

       

Jirkové šli rozšiřovat chodbu z Pavelkova dómu do Slunovratového dómu. To dělali celé dopoledne. Práce jim šla pěkně od ruky. Pak se vzdálili domů. Milan a Láďa těžili v Malém dómku dno a hledali pokračování dál. Když dno dómku kleslo o 0,5m, tak liťák, který tvořil stěnu začal pokračovat vodorovně. Milan měl pocit, že  načechranou hlínou vane studený vzduch. Prostě když dýchal do pokračování, tak  mu viditelně pára tvořila obláček. Když se to pokusil rozšířit,  tak studený vzduch přestal. To se opakovalo několikrát. Jen těžená sonda se dál nedala těžit. Mezideponie v přístupové sondě už nedovolovala ukládat. V 11:30 přišel Matouš z Honzem a jediný z dopolední akce zůstal Milan. Tahle trojčlenná skupina odtěžila z mezideponie 5 koleček. To stačilo, abychom mohli v Malém dómku znovu sondovat pokračování dál. Matouš je štíhlé postavy, tak mohl zaplout do sondy po zádech. Zkusil kopáčkem prokopnout pokračování. To mělo menší úspěch, když do štěrbiny pod liťákem strčil celý kopáček. Tak jsme riskovali, že mezideponie měla už velmi malý otvor na opuštění čelby. Znovu jsme snížili dno v malém dómku, aby Matouš zajel tělem tak daleko a do místa, kde se schoval kopáček strčil ruku. Cítil mezi kulisami liťáku jak strop jde nahoru, ruka přitom byla ve volném prostoru. Co ho udivilo bylo, že hlína, kterou těžíme v tom místě klesá taky dolů. Dokud se to neprokopne na průlezný profil, tak nemůžeme tvrdit, že máme volnou prostoru, ale vzduchová kapsa tam je na 100%. Je asi 1,5m od stěny, na které je 2m široký portál pokračování z Malého dómku. Na mezideponii je uloženo asi 20 koleček. Průlezné pokračování zabere asi dalších 20 koleček. Tři akce v Malém dómku a budeme zase o něco moudřejší.

 

Květen

Datum:         16.5. – 17.5. 2014.

Účastníci:     První den:  ing.Jiří Pola,Milan Hnízdo a Jakub Tihelka

        Druhý den:  ing Jiří Kunc,Libor Budík,Jakub Tihelka a Milan Hnízdo.                  

Počasí:        První den: zataženo +9°C

                   Druhý den:dopoledne zataženo +9 °C,odpoledne zataženo déšt  +11 °C                                                                    

Doba trvání: První den: 16:30-20:30                              

                    Druhý den 8:30-10:00 a 17:45-21:30

               

Matalova Vymodlená

 

První den: Bylo vytěženo 10 koleček. Těžila se mezideponie v propojovací chodbě, sonda pod Osmdesátkou. Byla to hlína, která byla vykopána z Malého dómku, aby Milan tam mohl vlézt ze sondy. Prvních 5 koleček vytěžili Milan s Amíkem, na dalších 5 koleček se přidal Jakub.

Druhý den:  Bylo vytěženo 15 koleček. Dopoledne se Milan s Jakubem rozhodli odtěžit hlínu ze dna Malého dómku. Vytěžený material zase deponovali v propojovací chodbě pod Osmdesátkou. Našli i nějaké fragmenty malých kostí. Asi z tlapy jeskynního medvěda. Pro zajímavost, tyto kosti se nacházeli i v horní vrstvě nad prosintrovanou vrstvou. Přesně proti kosti, která se našla minule. Tyto nalezené kosti se na místo nálezu dostali později. Když zjistili, že už je chodba plná a zbývá jen malý otvor, aby se dostali ven, tak museli práci přerušit. Jakub má 11let, takže ve dvou bylo nemyslitelné mezideponii odvézt ven. Když Milan vyšel ven, tak měl na mobilu zmeškaný hovor od Jirky Kunce. Domluvili se tedy na odpolední akci. Přijel i Libor. Bylo tedy dostatek lidí na odvezení mezideponie ven. To se podařilo po 11 kolečkách. Pak Libor usoudil, že by bylo potřeba zahloubit chodbu, aby se tam dalo stát a případně aby se tam mohlo v budoucnu  dočasně deponovat. Ještě se vytěžila 4 kolečka. V přestávce Jirka Kunc zatím sondoval tenkým roxorem, kde je pokračování Malého dómku. Jen jsme zjistili, že u stěn je hlína krásně kyprá. Tím jak snižujeme podlahu Malého dómku,  klenuté stěny ustupují do stran. Pak Milan z Liborem po akci hledali znovu pokračování Malého dómku. Milan našel ulitu šneka. Představa, že by se šnek plazil stejnou trasou jako mi na čelbu, bez možnosti potravy, je naprosto nemyslitelná. Musel propadnout nějakou štěrbinou z povrchu. Usuzujeme, že štěrbina byla malá, z povrchu se k nám nedostali velké kusy kamení nebo jiného povrchového materiálu. Jen ty malý kosti o velikosti 7cm průměru 2cm, které evidentně patří medvědovi. Tak jsme začali před námi hledat místo odkud by se do Malého dómku mohla nasypat hlína z povrchu. Bylo to tam, kde hlína zasypala krápníky, které rostly ze stropu. Za tímto krápníkem je hlína svahována pod úhlem 45°. Jako by tam dál byla nějaká trhlina, odkud přišla hlína z povrchu. Jestli se to potvrdí tak za tímto místem nás čeká možná volné pokračování. Máme velkou naději. Překonat hliněný výsyp nebude snad tak velký problém. Stačila jedna ulita šneka aby člověk pochopil, co se tady odehrálo v minulosti, kdy jeskyně byla ještě volná.

 

Datum:         9.5. – 10.5. 2014.

Účastníci:     První den:  Libor Budík, Jirka Kuchař, Richard Weinrajch a Milan

         Hnízdo

         Druhý den: Richard, Šimon a Matyáš  Weinrajchovi a Milan

         Hnízdo.           

Počasí:          První den: polojasno +16°C

                     Druhý den: polojasno +24 °C                                                       

Doba trvání: První den: 9:00-15:00 a 16:00-18:00                              

                     Druhý den 11:30-13:30

               

Matalova Vymodlená

 

První den: Ráno Milan a Kuchy zabetonovali 5 sloupků nového plotu. Kuchy před týdnem, 1. května, vykopal základy pod sloupky. Trvalo mu to asi 10 hodin. Pak Kuchy přidělal kolejničku do Michalky na místo, kde bude plachta, která bude oddělovat overalovnu od technických částí jeskyně. Nakonec Kuchy a Libor rozebrali ventilátor, který rozvádí teplo od krbu. Elektrický motor vydával hlasitý zvuk. Zvuk připomínal svým charakterem vyběhané ložisko nebo špatné uhlíky. Motor nešel rozebrat. Tak ho Kuchy odvezl domů. Buď ho opraví nebo sežene nový. Odpoledne skupina Libor, Milan a Richard dostala tři díly žebříku do Slunovratového dómu, kde byl uskladněn, aby byl připraven ke konečné instalaci. Zatím tomu brání malý profil chodby.

Druhý den: Bylo vytěženo 5 koleček. Těžilo se v propojovací chodbě, sonda pod Osmdesátkou, směr na konec odbočky v Osmdesátce. Podařilo postoupit tak, že bylo možné podívat se do Malého dómku. Byl nalezen fragment docela velké kosti. Asi jeskynního medvěda. Kost asi přinesla voda z prostor, o kterých jen tušíme, že tam jsou před námi. Pokračování nabralo docela zajímavý směr. Určitě má smysl dále pokračovat. Bylo pěkné jak Milan ukázal Šimonovy a Matyášovi jak vypadá kopání a vůbec práce v jeskyni. Děcka mají určitě zážitek na celý život. Vypadá to jako by nález kosti byl připraven pro tuto příležitost. Kost byla předána Martině Roblíčkové, která potvrdila, že se jedná o kost jeskyního medvěda.

http://vymodlena3.webnode.cz/fotogalerie/

Datum:         2.5. – 3.5. 2014.

Účastníci:     První den:  Libor Budík a Milan Hnízdo

         Druhý den: Ing. Jiří Kunc  Anetta Ledbová a Milan Hnízdo.           

Počasí:         První den: polojasno +21°C

                     Druhý den: zataženo +8 °C                                                       

Doba trvání: První den: 11:00-13:00                               

                     Druhý den 16:00-22:00

               

Matalova Vymodlená

 

První den: Byla vytěžena 4 kolečka. Těžilo se v propojovací chodbě, sonda pod Osmdesátkou, směr na konec odbočky v Osmdesátce. Rozšiřovali jsme konec chodby.


Druhý den: Jirka a Milan rozšířili strop v Tlusťochově hrdle tak, že žebřík 2,9m prošel do Ryškova a Pavelkova dómu. Pak jsme ho spustili na dno do Slunovratového dómu. Prostrčili ho trativodem, kterým prolezl poprvé Libor, jeho objevitel. Anetta celou akci jistila na povrchu. Měli jsme obavu, abychom si při rozšiřování Tlusťochova hrdla neuzavřeli jedinou ústupovou cestu z jeskyně.Nakonec jsme ještě pokračovali v rozšiřování propojovací chodby,  kde budeme umísťovat  žebříky.

 

Duben

Datum:          25.4. - 27.4. 2014.

Účastníci:      Michal Šenkýř, Ing. Jiří Kunc, Ing. Jiří Pola, Milan Hnízdo, Libor Budík, MUDr. Bedřich Kala, Ondřej Holý, Antonín Matal, Lenka, Anetka a dalších asi 300 účastníků Speleofora

 

Víkend ve znamení Speleofora. V hojném počtu jsme se zúčastnili již 33. tradičního setkání jeskyňářů ve Sloupu. A dva noví členové nám dokonce přibyli. Jsou to Krtek Malý a Krtek Velký, které jsme obdrželi za největší (nejlepší, nejnečekanější???) objev minulého roku a to jeskyni Matalova Vymodlená.

Na Speleoforu jsme se prezentovali i dvěma postery a nejnovější mapou z dílny Jirky Kunce.

Tímto ještě jednou děkujeme všem, kteří nám svojí fyzickou i mentální pomocí pomohli k tomuto úspěchu.

ZDAŘ BŮH.

 

 

Datum:          19.4. - 20.4. 2014.

Účastníci:       První den: Antonín Matal, Ing. Jiří Kunc, Libor Budík a Milan

                         Hnízdo

          Druhý den:  Ing. Jiří Pola, Milan Hnízdo a Libor Budík              

Počasí:          První den: dopoledne jasno a odpoledne zataženo déšť +15°C

                      Druhý den: Polojasno +12 °C                                                       

Doba trvání:  První den: dopoledne 10:00-13:00 a odpoledne 16:00 -19:30                        

                     Druhý den 8:00-12:00

               

Matalova Vymodlená


První den: Dopoledne Milan z Liborem vytěžili 7 koleček. Jedno kolečko byla hlína ze stěny v hlavní chodbě, aby prošel žebřík, který byl uložen v Osmdesátce. Zbylých 6 koleček bylo vytěženo v sondě pod Osmdesátkou.
Odpoledne v 16.00 jsme Tonda, Jirka, Libor a Milan šli vytýčit bod konce Vymodlené na povrchu, což je 120m 63°azimut. Zaměření bylo provedeno pásmem a buzolou. Problémem byl hustý les, takže figurant musel být vidět ve vegetaci. Když jsme zapíchli kolík na konci, tak Tonda s proutky prošel možné pokračování Vymodlené. Mělo by to jít přímo asi 40m pak by se měla stáčet doleva, do žlebu.
Jirka, Milan a Libor  v 17:00 šli ještě do jeskyně. Pokusili se protáhnout žebřík Tlusťochovým hrdlem. Nízký strop vadil protažení žebříku. Tak se od Ryškova dómu začal těžit strop na průlezný profil. Postup asi 1m. Pokusili jsme se tam strčit znova žebřík. Zjistili jsme že stále neproleze, ale moc už nezbývá. Na další akci už to snad bude průchodné i pro žebřík.
Druhý den:Amík,Milan a Libor vytěžili 10 koleček ze sondy pod Osmdesátkou. Zvětšili jsme otvor ve stropě tak, že se tam dá strčit hlava. Na čelbě, kde pokračujeme dál se ukázala prosintrovaná hlína mocnosti asi 1,2m. Změřením celé chodby bylo naměřeno 9,7m. Z toho je pod odbočkou v Osmdesátce 8,6m. Od  13.září 2013 bylo s této sondy vytěženo 135 koleček. Skupina lidí zde strávila 18 akcí. Když si uvědomíme, že to je „jen“ vedlejší pracoviště, podařil se udělat ohromný kus práce. Nyní však má přednost proražení průchodu do Slunovratového dómu a instalace žebříku.


 

Datum:         4.4. - 5.4. 2014.

Účastníci:     První den:  Ing. Jiří Pola a Milan Hnízdo

                     Druhý den: Antonín Matal, Ing. Jiří Kunc, Libor Láník (ZO 6-17),

         Milan Hnízdo a Libor Budík              

Počasí:          První den: jasno +17°C

                     Druhý den: zataženo +15 °C                                                       

Doba trvání:  První den: 16:00-18:30                               

                     Druhý den 13:30-21:00

               

Matalova Vymodlená

 

První den: Bylo vytěženo 7 koleček. Těžilo se v propojovací chodbě, sonda pod Osmdesátkou, směr na konec odbočky v Osmdesátce. Rošiřovali jsme konec chodby a zvedali strop. Je tam krásně vrstvená sprašová hlína, pěkně se to těžilo.

 

Druhý den: Přijel Tonda a tak Milan s Liborem šli proutkařit na povrch. Pak v 16:00 přijel Jirka Kunc a hned jsme se pustili do úpravy žebříku, který chceme dát do Slunovratového dómu. Úprava se povedla nakonec jej Milan opatřil protikororozní barvou. V 17:30 přijel  Libor Láník a celá skupina, kromě Milana, se šla podívat co Tonda našel proutky na povrchu. Potom Tonda odjel domů. Zbytek skupiny šel do jeskyně mapovat a Milan vytěžil dvě kolečka ze stropu v sondě pod Osmdesátkou. Podařilo se mu udělat malý otvor do prostory, která je vidět z Osmdesátky, čímž propojil odbočku s Osmdesátkou. Když se šel podívat, kam se to podařilo propíchnout zjistil, že to místo je u levého liťáku, kde je jen 20cm volného prostoru. Tudíž zjistil, že schází jen 1,2m -1,5m, aby se dalo vylézt v dómku na konci chodby, kde je strop větší a bude možné v těžbě pokračovat v zasedimetované neznámé chodbě. Pak Jirka Kunc, Libor Budík a Libor Láník šli mapovat nové prostory. Předběžný poznatek je, že chodba míří asi 90m na severovýchod pod cestu, na které Tonda předpokládá podle proutků pokračování. To místo je 40m-50m od současného konce. Nové zjištění je, že se vzdalujeme od Spirálky a přibližujeme se ke konci Plániv. Jirka Kunc dále prozkoumal pokračování jižním směrem ze Slunovratového dómu a prosvítil asi 8m, kde uviděl v prostoru velký krápník o průměru 15 cm. Toto místo se nachází přímo pod Ryškovým dómem v nižším  patře.

 

Březen

Datum:           22.3. 2014.

Účastníci:      Jiří Kunc, Libor Budík, Jiří Kuchař

Počasí:          Jasno + 17°C

Doba trvání:  17:00 - 22:00.

 

Proběhla údržba Michalky. Natření brány a vyčištění komínu v jeskyni.

Rozšiřování přístupu do propástky nad Slunovratovým dómem. Sestup do Slunovratové chodby. Rekognoskace druhého komínu v pořadí v části za Zlomem. Podařilo se prostoupit celou šikmou šachtu. Osazeny dva nýty, první cca 4m nad úrovní dna dómu a druhý na vrcholu šikmé šachty, dosažená výška cca 10m. Zde končí zabahnění a nahoru vede komín se sintrovými náteky a výzdobou cca dalších 8m s pravděpodobným dalším pokračováním, tento již nebyl prostoupen. V místě osazení druhého nýtu je propojení oknem do vrcholu komína prvního v pořadí za zlomem.

 

Datum:         14.3. - 15.3. 2014.

Účastníci:     První den:  Ing. Jiří Pola, Libor Budík a Milan Hnízdo

                    Druhý den: Ing. Jiří Pola, Milan Hnízdo a Libor Budík              

Počasí:         První den: Jasno +12°C

                    Druhý den: Zataženo +4 °C                                                       

Doba trvání: První den: 16:30-19:00                               

                    Druhý den 8:00-11:30

               

Matalova Vymodlená

První den: Bylo vytěženo 6 koleček. Těžilo se propojovací chodbě (sonda) pod Osmdesátkou směr na konec odbočky v Osmdesátce. Postoupili  jsme o 0,5 m. Od rohu chodby,  po levém liťáku  jsme daleko 6 m. Celková délka chodby je 7,1 m.  Tak jsme na místě, kde už zbývá vykopat šachtu šikmo nahoru.

Druhý den : Bylo vytěženo 9 koleček.Těžilo se šikmo nahoru. Postup dopředu 0,7m a strop jsme zvedli o 0,5 m. Nepodařilo se nám chodbu propojit s volnou prostorou nad hlavou. Odhadem zbývá asi 0,7 m. Milan Libora slyšel pod sebou jak kutá. Libor slyšel nad hlavou zase ťukání Milanovo. Jedna akce a vykopat 10 koleček  a jsme tam.

 

Datum:          8.3.  2014.

Účastníci:      Ing. Jiří Kunc, Ing. Jan Švehla (ZO 6-28)

Počasí:          Jasno, + 12°C

Doba trvání:          

 

Matalova Vymodlená

        

Rozšiřování přístupu do propástky nad Slunovratovým dómem. Sestup do Slunovratové chodby. Rekognoskace komínů v části za Zlomem. Do prvního komínu v pořadí od vchodu se podařilo vylézt a bylo zjištěno, že přechází v chodbičku, která ústí do přepadového okna v prostoře u Zlomu. Z druhého komínu v pořadí, nebo spíše šikmé šachty se vrací ozvěna, k výstupu do něj bude zapotřebí technické vybavení. Sysifovo jezírko vykazuje další pokles hladiny, která je zapadlá v šikmo upadajícím stropním korýtku směr východ.

Dále provedeno ohledání přímého pokračování Meandrů – škvíra ve dně chodby v pokračování vrstevní plochy, na které jsou meandry založeny. Dno chodby je tvořeno vrstvou jílovitého bahna mocnou pouze několik centimetrů a pod ní se nachází zával kamenů a sintrových úlomků smíšený hlínou sypké konzistence. V původním směru šikmé vrstevní plochy se dá nahlédnout několik metrů.

 

 

Datum:           1.3. 2014.

Účastníci:       První akce: Ing. Jiří Kunc, Milan Hnízdo 

                      Druhá akce:Ing. Jiří Kunc, Milan Hnízdo a  Libor Budík            

Počasí:           Polojasno +4 °C                                                       

Doba trvání:   První akce: 7:30 - 10:30

                      Druhá akce: 12:00 – 14:00   

První akce: 

V Pavelkově dómu jsme rozšiřovali neprůlezný trativod na průlezný profil. Téměř se zadařilo a bylo rozhodnuto, že na popolední akci proběhne opět průzkum dómu Zimního slunovratu a dalších prostor. Poté se všichni vrhnuli na pořez dřeva.

Druhá akce:

Byl uskutečněn druhý pokus slanit dolů. Jirka a Libor strávili v nových prostorách delší čas, aby mohli upřesnit jak to tam opravdu vypadá. Milan na ně čekal v Pavelkově dómu. První prostora včetně dómu Zimního slunovratu je dlouhá  asi 60m a vede severním směrem. Pak se prudce stáčí doprava na východ a je dlouhá asi 20m. Znovu se prudce stáčí na sever a po cca 60m přechází v hliněný sifon. Malým otvorem je vidět další pokračování, které je průlezné severním směrem. Na dně chodby našli sintrovou desku.Tak je pravděpodobné, že tudy voda netekla hodně dlouho nebo jen neperiodicky velmi malé množství. Výškově jsme klesli asi o 30m, takže koncový bod má nadmořskou výšku cca 450 m.n.m. Jezírko, které při minulé  výpravě mělo 0,75m hloubku je téměř vyschlé. Zůstala jen malá louže. Předpokládáme, že je napájeno skapovou vodou z neprůlezné odbočky. Dále je velmi zajímavý komín, který vede šikmo nahoru asi 15m.

Příště nás čeká další rozšiřování kvůli žebříkům. Na to již nezbyl čas na této akci. Na cajkách už je vstup téměř bez problémů. Je potřeba nové prostory urychleně zmapovat.

 

Únor

Datum:           28.2. 2014.

Účastníci:       Ing. Jiří Pola a Milan Hnízdo

Počasí:          Zataženo +2°C                      

Doba trvání:   9:30-13:30                               

               

Matalova Vymodlená

První den: Bylo vytěženo 10 koleček. Těžilo se v propojovací chodbě (sonda) pod Osmdesátkou směr na konec odbočky v Osmdesátce. Postoupili jsme o 0,7 m. Od rohu chodby,  po levém liťáku, jsme daleko 5,5m. Celková délka chodby je 6,6 m. Zbývá zhruba 0,5 m do místa, kde už je kyprá hlína ve volné prostoře v odbočce z  Osmdesátky. Zatím je to hodně prositrované. Nevypadá, že to bude hned tak volné. Hůře se to těží. Odhadem zbývá vykopat  ještě tak 20 koleček. Počítáme, že těch 10 koleček je odchylka, která tam může vzniknout. 

 

Datum:           14.2. - 15.2. 2014.

Účastníci:       První den:  Ing. Jiří Pola Libor Budík a Milan Hnízdo

                      Druhý den: Ing. Jiří Pola, Ing. Jiří Kunc, Milan Hnízdo  a  

                                       Libor Budík              

Počasí:            První den: polojasno +2°C

                        Druhý den: polojasno +2 °C                                                       

Doba trvání:    První den: 11:30-18:30                               

                        Druhý den 8:30-17:00

               

Matalova Vymodlená

První den: Bylo vytěženo 20 koleček. Z toho 1 kolečko hlíny ze zářezu před jeskyní. Těžilo se v propojovací chodbě (sonda) pod Osmdesátkou směr na konec odbočky v Osmdesátce. Postoupili jsme o 1,5 m. Od rohu chodby,  po levém liťáku, jsme daleko 4,8 m. Celková délka chodby je 5,9 m. Zbývá 1,2 m do místa, kde už je kyprá hlína ve volné prostoře v odbočce z  Osmdesátky.

Odhadem zbývá vykopat  ještě tak 30 koleček. Levý liťák, který tvoří stěnu chodby zase zahnul doleva. Libor našel malou dutinu v levém liťáku.

Druhý den: V odbočce jsme  vytěžili 6 koleček. Liťák se začal stáčet doprava. Jen jsme odtěžili pravou stranu stávající chodby. Milan našel další dutinu 1,5m zpátky po liťáku.

V Pavelkově dómu jsme rozšiřovali neprůlezný trativod na průlezný profil. Už tam lze vlézt otvorem nad dómem Zimního Slunovratu. Vidíme lano s kotvou z úspěšného průniku  ze dne 4.1.2014 jen 2m vedle nás. Byl proveden pokus slanit dolů. Jirka zjistil, že by měl problém vrátit se zpět, neprošel by s cajkama. Spustili jsme pásmo a změřili jak bude potřeba připravit dlouhý žebřík. Naměřená délka žebříku je 8,5m.

Příště nás čeká rozšířit přístupovou cestu na slanění dolů a ještě zvětšit hrdlo chodby nahoře. Jinak návrat bude stále problematický. Odhad je ještě jedna akce a na další snad už budeme instalovat žebřík. Další akce bude potřeba na úpravu žebříků, na délky 1x 2,9m a 2x 2,8m včetně dalších úprav (svrtání, umístění a ochrana protikorozní barvou).

 

 

Datum:           01.02.2014.

Účastníci:       První akce: Ing. Jiří Kunc, Milan Hnízdo, Libor Budík

Druhá akce: Michal Šenkýř, Ing. Stanislav Bajer, Oldřich Štos    

sen., Jiří Michálek

Počasí:           Zataženo -5°C

Doba trvání:   09:00 -  12:00

                      16:00 – 19:00                              

               

Matalova Vymodlená

         První akce: Pokus o prostřílení další části hrdla z Pavelkova dómku. Po poslední akci zůstali v otvorech neaktivované patronky. To bylo způsobeno zřejmě provrtáním se do měkkých sedimentů, kdy patronky neměly dostatečný tlak na aktivaci.

         Po několika odstřelech se podařilo proniknout od jihu do dómu Zimního slunovratu. Na fotkách je vidět lano, které tam 4.1.2014 po prolezení úzkého trativodu zanecháno a které akční dvojka Kunc, Budík použila ke slanění na dno dómu. Fotky jsou na http://vymodlena3.webnode.cz/fotogalerie/

         Ještě zbývá prostřílet několik žeber osadit žebříky a průstup do dómu Zimního slunovratu bude i pro jeskyňáře „normálních“ postav.

         Libor chvilku kopal v chodbě pod Osmdesátkou, aby připravil první dávku materiálu na příště.

         Druhá akce: Tato akce byla zaměřena na fotodokumenaci Vymodlené a přípravu materiálu pro poster na Speleoforu. Odehrávala se hlavně v Osmdesátce a bylo nafoceno spoustu materiálu.

 

Leden

Datum:           17.1. - 18.1. 2014.

Účastníci:       První den:  Ing. Jiří Pola a Milan Hnízdo

                      Druhý den: Ing. Jiří Kunc, Milan Hnízdo  a Libor Budík              

Počasí:           První den: Zataženo +1°C

                       Druhý den: jasno -3 °C                                                       

Doba trvání:    První den: 16:00-19:30                               

                       Druhý den 6:00-12:30

               

Matalova Vymodlená

První den: Bylo vytěženo 10 koleček. Těžilo se propojovací chodbě (sonda) pod Osmdesátkou směr na konec odbočky v Osmdesátce. Postoupilo se o 0,4 m. Od rohu chodby, po  levém liťáku  jsme daleko 3,3 m. Celková délka chodby je 4,4 m.  Zbývá 2,7 m do místa, kde už je kyprá hlína ve volné prostoře v odbočce z  Osmdesátky. Odhadem zbývá vykopat  ještě tak 54 koleček. Levý liťák, který tvoří stěnu chodby zase zahnul doleva. Až bude chodba delší, přeměříme azimut v kontextu s horní chodbou.

Druhý den: V Pavelkově dómu jsme rozšiřovali neprůlezný trativod na průlezný profil. Máme hotových 1,1 m. Pak jsme rozdělali ještě 0,9m, které se musí dokončit příště. Lze už tam vlést a podívat se do prostory pod námi. Je třeba to upravit, aby člověk mohl vylézt zpět. Nahoru už to tak dobře nejde. Odhad ještě dvě akce a na třetí snad už budeme istalovat žebříky.To je střízlivý odhad. Jedna akce bude potřeba na úpravu žebříků, které jsou moc dlouhé a bude potřeba je natřít protikorozní barvou.

V sobotu nás také navštívili Skalní duchové, aneb skupina mladých jeskyňářů pod vedením Franciho, Zuzky a Báry. Tito si prohlédli Michalku a následně i Matalovu Vymodlenou (pouze Osmdesátku).

 

Datum:           10.1. - 11.1. 2014.

Účastníci:       První den:  Ing. Jiří Pola a Milan Hnízdo

                      Druhý den: Ing. Jiří Pola, Ing. Jiří Kunc, Milan Hnízdo  a Libor Budík                 

Počasí:           První den: polojasno +1°C

                      Druhý den: jasno -4 °C                                                       

Doba trvání:   První den: 17:00-19:30                               

                      Druhý den 5:30-12:30    

           

Matalova Vymodlená

V Pavelkově dómu jsme po dva dny rozšiřovali neprůlezný trativod na průlezný profil. Máme hotových 0,8m, pak jsme rozdělali ještě 0,6m, které se musí dokončit příště. Je vidět už pokračování asi 3m, což by snad neměl být tak velký problém.Vypadá to docela nadějně, že cesta do dómu Zimního slunovratu bude schůdnější a bezpečnější.

 

Datum: 04.01.2014

Účastníci: Ing. Jiří Kunc, Milan Hnízdo, Libor Budík

Počasí: zataženo +5°C

Doba trvání: 09:00 - 14:00 

 

Matalova Vymodlená

Nejprve jsme přivítali exkurze z ZO 6-16 Tartaros a ZO 6-19 Plánivy. Proběhla prohlídka jeskyně a diskuze ohledně dalších možností postupu, které jeskyně nabízí. Potom jsme začali podle plánu s nástupem do trativodu, který vede do dómu Slunovratu, Milan nás jistil z propástky v Pavelkově dómu. Délka trativodu je asi 6 m a jeho profil je na hranici průleznosti. Trativod je mírně ukloněný, takže i když nejsme žádní specialisti úžináři, dolů nám to šlo dobře, zato cesta zpět byla utrpením. Trativod ústí do stropu dómu Slunovratu, takže člověk co se tlačí trativodem má zničehonic nohy ve vzduchu. Jediné útočiště v tomto místě nabízí malý balkónek akorát na posazení. Po osazení kotvení jsme sjeli po laně cca 10m hluboko na dno dómu, které upadá v ose dómu směrem k severu. Do jižní stěny dómu ústí několik puklin a trativodů a chodeb, které komunikují s Pavelkovým dómem a dómem U skeptika, tyto jsou většinou zavaleny nebo končí neprůlezným profilem. Ve stropě dómu je puklina, která vede do Pavelkova dómu a ústí v jeho východní stěně malým otvorem, tento budeme po zvážení všech variant rozšiřovat, abychom zajistili bezpečnou a pohodlnou cestu do nových prostor. Směrem k severu přechází dóm Slunovratu v upadající postupně se snižující chodbu šířky několika metrů, touto chodbou se vydali Libor Budík a Jiří Kunc dne 4.1.2014 v 11:00 na objevný pochod. Po několika desítkách metrů se chodba snižuje na výšku asi 1m, zde ze stropu visí brčka několik desítek cm dlouhá a vytváří galerii, poté se chodba lomí směrem na východ. Délka popsaného úseku je odhadnuta na 50m. Dno chodby je bahnité. Další úsek je tvořen chodbou, která klesá již mírněji a lehce meandruje. Chodba je takových rozměrů, že je pohodlně průchozí. Délka tohoto úseku je cca 50m. Chodba končí cca 3m hlubokým stupněm, kterým ústí do kolmé pukliny a dále pokračuje směrem na sever v délce dalších cca 50 m. Před dosaženým koncem se tyčí dva navzájem propojené komíny, potom se chodba snižuje až nakonec končí neprůlezným stropním korýtkem. V místě zlomu se nachází kaverna s vodní hladinou čiré vody s hloubkou cca 1m s pravděpodobným přítokovým otvorem pod vodní hladinou. Délka nově objevených prostor je odhadnuta na 150m, denivelace proti dnu propástky v Pavelkově dómu -30m. Celý systém chodeb včetně dómu Slunovratu a Pavelkova a Ryškova dómu působí jako ponorový systém menšího toku. Zatímco Pavelkův a Ryškův dóm jsou do značné míry vyplněny mocnými vrstvami závalu v dómu Slunovratu se objevuje již skalní dno. Nově objevené chodby jsou z části vyplněny sedimentem, zejména v prostředním úseku však sediment téměř chybí a chodby jsou v celém profilu prázdné. Stěny v posledních 100 metrech jsou pokryty vrstvičkou kluzkého bahna. Přibližným zanesením odhadnutých směrů a vzdáleností do mapy se ukazuje , že dosažený konec se nachází na spojnici konečného místa Plániv a Modrého komína ve Spirálce.