Elfí domeček

  

Suchánkův mastný flek? Velká záhada!
RNDr. Petr Zajíček

Mysterium neznámých prostor mezi Kateřinskou jeskyní a propastí Macochou řeší od dob Absolonových celé generace speleologů. To, že byla v dávných dobách Kateřinská jeskyně na konci Suchého žlebu vývěrem podzemních vod, je jisté. Co se však nachází v pokračování této jeskyně, za neprostupným závalem Dantovo peklo, je dodnes opředeno velkým tajemstvím.

Absolonův neúspěch

Již sám Absolon se snažil do těchto prostor pod hřebenem zvaným Chobot z různých míst proniknout. Nebyl však úspěšný ani v Dantově pekle, ani v Kalcitové chodbě Kateřinské jeskyně, ani v Korálovém závrtu přímo na hřebenu Chobotu.

Nové prostory sice objevil, ale ne v takovém rozsahu, jaký se předpokládá. I z tohoto důvodu využil ve třicátých letech služeb senzibila Kunovského, který s virgulí procházel Macošskou plošinu i hřeben Chobotu. Výsledkem jeho prací byla unikátní mapa hypotetických prostor, která jasně ukazuje několik jeskynních chodeb, spojujících se za Macochou a napojujících se na Kateřinskou jeskyni.


Foto: Sloup páry na Chobotu (autor: RNDr. Petr Zajíček).

V místě, kde se spojují tyto dvě neznámé chodby, má na Kunovského mapě Absolon tužkou poznamenáno: "Obrovský mastný flek dle Suchánka." Toto místo je strategicky velmi zajímavé a významné. Nachází se totiž v přímém pokračování krátkého rovného úseku Pustého žlebu, situovaného mezi dvěma ostrými zákruty. Je zřejmé, že tento úsek krasového kaňonu je budován na výrazné geologické poruše. A v přímé linii této anomálie se nachází spojení dvou neznámých chodeb pod Chobotem a přesně v tom místě byl údajně pozorován i výrazný vývěr teplého vzduchu z podzemí za silných mrazů.

Několik letošních dnů kolem 22. ledna byly ideální podmínky pro pozorování podobných jevů, neboť mrazy na území Moravského krasu dosahovaly pod mínus deset stupňů Celsia. Proto byla provedena podrobná obhlídka místa, kde byl na mapě Suchánkem pozorován onen obrovský mastný flek. Místo bylo díky několika indiciím přesně lokalizováno a bylo provedeno hledání v blízkém i širokém okolí tohoto bodu. Žádný výraznější mastný flek, ani vývěr teplého vzduchu však v těchto částech Chobotu pozorovány nebyly.

Sloup páry

Těžko předpokládat, že by došlo k tak výrazným změnám v podzemí, aby to změnilo ventilaci jeskynního vzduchu na povrch. Je tedy pravděpodobné, že poloha mastného fleku, pozorovaného Suchánkem, byla v mapě zakreslena nesprávně. Asi dvě sta metrů od tohoto místa směrem ke Kateřinské jeskyni se totiž nachází pracoviště speleologů, kde byl také pozorován vývěr teplého vzduchu za silných mrazů.

A skutečně! V mrazivých dnech letošního ledna zde byl již z dálky pozorován sloup páry s teplotou plus 8,5 stupně Celsia. Je tedy pravděpodobné, že Suchánkův mastný flek ležel ve skutečnosti na tomto místě. Podaří se jeskyňářům odhalit podzemní tajemství Chobotu?

V místě, kde se spojují tyto dvě neznámé chodby, má na Kunovského mapě Absolon tužkou poznamenáno: "Obrovský mastný flek dle Suchánka." Toto místo je strategicky velmi zajímavé a významné. Nachází se totiž v přímém pokračování krátkého rovného úseku Pustého žlebu, situovaného mezi dvěma ostrými zákruty. Je zřejmé, že tento úsek krasového kaňonu je budován na výrazné geologické poruše. A v přímé linii této anomálie se nachází spojení dvou neznámých chodeb pod Chobotem a přesně v tom místě byl údajně pozorován i výrazný vývěr teplého vzduchu z podzemí za silných mrazů.

Několik letošních dnů kolem 22. ledna byly ideální podmínky pro pozorování podobných jevů, neboť mrazy na území Moravského krasu dosahovaly pod mínus deset stupňů Celsia. Proto byla provedena podrobná obhlídka místa, kde byl na mapě Suchánkem pozorován onen obrovský mastný flek. Místo bylo díky několika indiciím přesně lokalizováno a bylo provedeno hledání v blízkém i širokém okolí tohoto bodu. Žádný výraznější mastný flek, ani vývěr teplého vzduchu však v těchto částech Chobotu pozorovány nebyly.

Sloup páry

Těžko předpokládat, že by došlo k tak výrazným změnám v podzemí, aby to změnilo ventilaci jeskynního vzduchu na povrch. Je tedy pravděpodobné, že poloha mastného fleku, pozorovaného Suchánkem, byla v mapě zakreslena nesprávně. Asi dvě sta metrů od tohoto místa směrem ke Kateřinské jeskyni se totiž nachází pracoviště speleologů, kde byl také pozorován vývěr teplého vzduchu za silných mrazů.

A skutečně! V mrazivých dnech letošního ledna zde byl již z dálky pozorován sloup páry s teplotou plus 8,5 stupně Celsia. Je tedy pravděpodobné, že Suchánkův mastný flek ležel ve skutečnosti na tomto místě. Podaří se jeskyňářům odhalit podzemní tajemství Chobotu?

 


  

Kudy dýchá Elfí domeček
Jiří Kunc, Speleo, str. 9 - 11. čis. 69/2016

Tuto otázku si klademe my všichni, kteří na Elfím domečku pracujeme už od podzimu 2015. Elfí domeček je lokalita, která se nachází těsně pod hřebenem Chobotu v severní části Moravského krasu. Nadmořská výška sondy je 445 m. Jedná se o vodorovnou šachtu založenou na místě mastného fleku. Šachta je ražena v celém profilu v sutích. Existence mastného fleku byla známa již za dob krasového badatele Karla Absolona. Tehdy jej objevil jeho spolupracovník Suchánek. Lokalita je též zakreslena jako ventarola na mapě (Audy I., Kacetl, Kameník, Krátký, Slavík 1983) pod měřičským bodem číslo 2801.

Na podzim roku 2015 jsme začali práce na ražbě šachty, která do jara 2016 dosáhla při délce 12 m k převislé skalní stěně. Již během zimních prací bylo zřejmé, že s každým vytěženým metrem uvolňujeme cestu průvanu vanoucímu ze závalu z čelby. Podle výskytu nickamínku je možné soudit, že průvan se nevytváří v sutích, ale že přichází z jeskynních prostor. Jenom v jeskynních prostorách se totiž vytváří vodní aerosol nasycený vápníkem. Tento aerosol, resp. vápník v něm obsažený, je stavebním prvkem nickamínku. Nickamínek se vyskytoval nejprve na celém povrchu zrn štěrku, potom hlouběji v šachtě zejména na závětrných plochách kamenů větších rozměrů. Jelikož dle dikce výjimky ze zákona udělené pro tuto lokalitu naší skupině je povolena práce na lokalitě pouze v období vegetačního klidu, byly práce na lokalitě na konci zimy pozastaveny právě v okamžiku, kdy jsme dosáhli na čelbě ke kompaktní stěně.


Foto: Příprava merkaptanu (autor: ing. Jiří Kunc).

Pozorování průvanu provedená na lokalitě s nástupem letního počasí potvrdila, že Elfí domeček představuje horní vchod dynamické jeskyně viz (Hipman 1989). S nárůstem teplot došlo k obrácení směru průvanu. Intenzita průvanu v obou obdobích je srovnatelná s intenzitou ve vchodě V2 do Skleněných dómů, který se nachází též na Chobotu. Podle toho se dá soudit na podobný výškový rozdíl horního a spodního vchodu obou dynamických systémů. Spodním vchodem do Skleněných dómů je vývěr Punkvy. Výškový rozdíl vchodů Skleněných dómů je tedy 140 m. Spodní vchod jeskynního systému spojeného s Elfím domečkem se tedy bude nacházet v úrovni dna Suchého žlebu. V blízkosti Elfího domečku se v úrovni dna Suchého žlebu nacházejí vchody dvou významných jeskyní. Jedná se o vchody do Kateřinské jeskyně a jeskyně Koňská jáma.

Napadlo nás tedy, že bychom se mohli pokusit prokázat spojitost těchto jeskyní podobným pokusem, jako provedl Absolon v Městikádi viz (Absolon 1970). Jiří Póla (Amík) pro tento účel sehnal protitankovou dýmovnici. Záhy jsme však zjistili, že dýmovnici nemůžeme použít. Za prvé: bezpečnostní vzdálenost od zapálené dýmovnice je 7 m, takže bychom stejně nemohli sledovat, kam se dým na čelbě ztrácí. Za druhé: tuto dýmovnici použil ke kolorování Hipman viz (Hipman 1989) a došlo ke značné nevratné devastaci jeskyně od sazí. Od pokusu s dýmovnicí bylo tedy upuštěno, ale za měsíc mě volá Amík, že sežene merkaptan. Pokus jsme naplánovali na 26. června a předem projednali se Sprá- vou jeskyní Moravského krasu a Správou CHKO Moravský kras. Na letní den je sice poněkud chladno, teplota se pohybuje kolem 20 °C, ale průvan v Elfím domečku docela valí. V 16.30 rozbíjíme hrdlo baňky s cca 0,5 l kapalného merkaptanu a vyléváme ho do transportního kanystru k odpaření. Odpaření trvá díky silnému tahu průvanu asi pět minut.

Poté odcházíme zvědaví, co se dozvíme od hlídky v Kateřinské jeskyni nebo z Koňské jámy. V sedle na hřebenu Chobotu nad Elfím domečkem je merkaptan cítit přímo v lese na větší ploše. Patrně se část plynu, která nebyla stržena průvanem, procedila sutěmi až sem. V 17.00 zjišťujeme, že Kateřinská jeskyně je negativní, stejně tak Koňská jáma, ale v té jsme ani merkaptan neočekávali. Jdeme tedy hlídkovat do Kateřinské jeskyně, kde setrváme až do 19.30 a poté bez jakéhokoliv náznaku průniku merkaptanu do jeskyně akci ukončujeme. Při odchodu z jeskyně Milan Hnízdo hlásí, že na konci Dómu chaosu ucítil merkaptan. Procházíme tedy trasu znovu, ale tentokrát bez výsledku. S ohledem na přímou vzdálenost Elfího domečku a Kateřinské jeskyně kolem 100 m už nepředpokládáme, že se plyn v jeskyni objeví.


Foto: Čelba na Elfím domečku (autor: ing. Jiři Kunc). 

Pro představu čtenáře, jak je merkaptan intenzivní, uvádím toto: použitou prázdnou baňku jsme rozbili a střepy uložili do kontejneru na odpad na parkovišti u Kateřinské jeskyně. Ještě po třech hodinách byl cca 10 m od kontejneru cítit silný zápach.

Následující den ráno v 5.45 kontroluji vchod do Kateřinské jeskyně. Průvan vanul celou noc, teploměr v autě ukazuje 17 °C. Merkaptan ve vchodu není cítit. V 8.00 nedočkavě telefonuji do Kateřinské jeskyně, musím ještě počkat, až provedou kontrolu jeskyně. Volám v 8.30 a je to tady, podle sdělení průvodkyně je Kateřinská zamořená merkaptanem. Plyn je silně cítit ve vstupní chodbě, méně v Hlavním dómu, nejsilněji ve sníženém průchodu u Bambusového lesíku. V Dómu chaosu plyn proti očekávání není. Buď už plyn Dómem chaosu prošel, anebo proti předpokladu nepřišel ani ze Strojové chodby, ani z Kalcitové chodby, ale dostal se do Kateřinské někudy přímo do prostoru u Bambusového lesíku. V 10.00 doráží ke Kateřinské jeskyni Petr Zajíček (Zajoch) a hlásí již ústup merkaptanového zamoření z jeskyně. Merkaptan je cítit již jen ve vstupní chodbě a v Hlavním dómu. V 11.00 přijíždí ke Kateřinské jeskyni Libor Láník a cítí merkaptan již jen před jeskyní. Kateřinská jeskyně je již odvětraná.

Pokusem se tedy prokázala souvislost Elfího domečku s Kateřinskou jeskyní. Napojení není pravděpodobně přes oblast Dantova pekla a Strojovou případně Kalcitovou chodbou, ale spíše v oblasti Kalvárie a Bambusového lesíku. V Dómu chaosu se totiž merkaptan pravděpodobně vůbec neobjevil. Nemůžeme to ov- šem potvrdit s absolutní jistotou, protože v kritickém okamžiku, kdy merkaptan vtekl do jeskyně, jsme již nehlídkovali. Zajímavější výsledky dává vyhodnocení doby potřebné k průchodu merkaptanu. Víme, že průchod z Elfího domečku do Kateřinské jeskyně trval minimálně 3 hodiny. Dále víme, že Kateřinská jeskyně odvětrala za 3 hodiny. Z toho lze usuzovat, že neznámé prostory, přes které merkaptan procházel, budou obdobné velikosti jako prostory v Kateřinské jeskyni. K nalezení těchto prostor je zapotřebí úspěšně dokončit otevírku Elfího domečku. Potom se snad podaří nahlédnout do pokračování Kateřinské jeskyně směrem k Macoše a splní se přání těch, co ZO 6–20 zakládali.

Literatura:
Hipman P. (1989): Poznatky o proudění v horských dynamických jeskyníchČeskoslovenský kras, 40: 9–36. Praha.
Absolon K. (1970): Moravský kras 2. – Academia: 1–348. Praha.
Audy I., Kacetl, Kameník, Krátký, Slavík (1983): Chobot oblast Kateřinské j. – situace.